Kohož bych měl na nebi? A mimo tebe v žádném líbosti nemám na zemi.
Ž 73,25 (K)
Jsem si jist, že smrt ani život, andělé ani démoni, věci přítomné ani budoucí, žádná moc, výšina ani hlubina ani nic jiného v celém stvoření nás nemůže oddělit od Boží lásky v Kristu Ježíši, našem Pánu!
Ř 8,38–39 (B21)
„Koho bych měl na nebesích? A na zemi v nikom kromě tebe nemám zalíbení.“ Bible 21 píše: „Koho jiného měl bych na nebi? S tebou netoužím po ničem na zemi.“ Stává se snad žalmista odpůrcem života? Není spokojen s životem na zemi a chce za každou cenu pryč? Ne. Žalmista zkrátka ví, kam patří, kde má za všech okolností oporu, na koho se může vždycky spolehnout. Neodmítá život na zemi, ale má jistotu, kde je zakotven, kde je zdroj jeho života, doslova centrum jeho života. Na nebi je Bůh. Kdyby ten tam nebyl, nedávalo by nebe smysl. Na zemi je člověk. Kdyby byl na zemi jen on sám, osamocený, to by už vůbec nedávalo smysl. Ale žalmista už ví to, co později vysloví apoštol Pavel: Nic na světě nás nemůže oddělit od Boží lásky.
Svatý Bože, děkujeme ti, že jsme poznali, kam a komu patříme, kde je pevně zakotven náš život.
Mt 13,31–35 * Ř 2,17–29
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení