Ústa spěšně neotvírej, neukvapuj se v srdci, když máš pronést slovo před Bohem; vždyť Bůh je v nebi a ty na zemi, tak ať jsou nemnohá tvá slova.
Kaz 5,1
Kaz 5,1
Pane, nauč nás modlit se!
L 11,1
Dnešní dobu můžeme charakterizovat jako dobu devalvace slov. Dokonce ani slovo muže již nic neznamená. Nakonec i při modlitbě třeba ani nepřemýšlíme nad významem svých slov. Bere tedy Bůh ještě stále naše modlitby vážně? Pokud ano, musíme přemýšlet nad tím, co říkáme. Naše modlitba nemůže být ani dětským blábolením, ani emocionálním výkřikem zmateného člověka. Vždyť mluvíme s Bohem! Není tedy lepší při modlitbě úplně mlčet? Možná, že ano, ale teprve tehdy, když se naučíme s Bohem mluvit. Pak se i mlčení stane modlitbou.
Pane, nauč nás modlit se!
Ju 1.2.20-25 * Nu 23,1-12
Zdroj: Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
[adrotate banner=“28″]