Když se Mojžíš dlouho nevracel ze setkání s Hospodinem, propadli Izraelci malověrnosti a postavili do svého středu sochu býčka, aby si tak zajistili Boží přítomnost mezi sebou zhotovením symbolu Boha. Tento čin Hospodina rozhněval natolik, že chtěl s Izraelci skoncovat. Mojžíše nacházíme v rozhovoru s Hospodinem, když ho prosí o shovívavost právě argumentací, že Izrael je přece Boží lid, který Hospodin vyvedl z Egypta. A pokud by se Hospodin od svého lidu nyní odvrátil, nejenže by to vše vyšlo nazmar, navíc by pak okolní národy vnímaly Hospodina jako krutého despotu. Mojžíš se snaží přesvědčit Hospodina připomenutím zaslíbení dávno učiněných a daných Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, která by neměla být smazána svévolí lidu na poušti. A Hospodin v lítosti upustil od svého záměru. A to je Boží rys, který se táhne celou Biblí – Hospodin je Bůh, který nekoná podle lidské spravedlnosti, ale podle svého milosrdenství.

Duchu svatý, posiluj nás svou přítomností, abychom nepropadali malověrnosti, když se nám zdá, že Bůh je od nás daleko a my už nemáme sil.

Jon 4,1-11 * Fp 1,12-18a