Hleď, dnes vám předkládám požehnání i zlořečení: požehnání, když budete poslouchat příkazy Hospodina, svého Boha, které já vám dnes přikazuji, a zlořečení, když nebudete poslouchat příkazy Hospodina, svého Boha.
Dt 11,26–28
Zachováte-li má přikázání, zůstanete v mé lásce.
J 15,10
Na hranicích zaslíbené země jsou před Izrael předloženy dvě cesty. Má možnost si vybrat mezi požehnáním a zlořečením. Na první pohled jasná volba. Vždyť kdo z nás by zvolil to druhé? Avšak Mojžíš zároveň oznamuje, s čím je požehnání či zlořečení spojeno. S posloucháním, respektive odmítáním Božího směřování. A s posloucháním má potíže nejen Izrael, ale i my. O požehnání stojíme, ale do poslušnosti přikázání se nám nechce. Chceme, aby se nám dobře dařilo, aby náš život měl smysl a nevyzněl naprázdno, ale zároveň si chceme věci dělat po svém. Bez naslouchání Božímu vedení však požehnaní nebudeme. Poznal to v dějinách Izrael, často to poznáváme i my. A buďme rádi, když to poznáme dříve, než bude pozdě.
Hospodine, děkuji ti, že nám dáváš své slovo, které nás vede dobrým směrem – k požehnání.
Lv 2,16–21 * Ř 8,26–30
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
