Nauč mě plnit tvou vůli, vždyť jsi můj Bůh. Kéž mě tvůj dobrotivý duch vede po rovné zemi!
Ž 143,10
Ovoce Božího Ducha však je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, tichost a sebeovládání.
Ga 5,22–23
Autorem tohoto žalmu je David. V těchto hlubokých a upřímných slovech David odkrývá jednu z nejhlubších tužeb svého života a svou nejvyšší prioritu. Jeho touhou a prioritou nebylo to, za čím se ženou v dnešní době zástupy. Jeho touhou nebylo splnit si své sny a cíle. Nešlo mu o uznání od lidí, nešlo mu o to, aby byl úspěšný, vlivný, uznávaný lidmi. Netoužil po tom, aby si užil. Davidovou největší touhou, uspokojením, radostí, úspěchem a bohatstvím bylo plnit vůli Hospodina. Jeho Boha. Jeho osobního Boha, pro kterého žil a ve kterém nacházel své nejvyšší štěstí. Milý příteli, je centrem tvého života plnit Boží vůli, nebo spíše svou vůli a přání? Uvědomujeme si, že již nepatříme sami sobě, protože on si nás vykoupil za plnou cenu, abychom žili pro něj?
Pane, vlož do mého srdce ten postoj, který jsi měl i ty, když ses v Getsemane modlil: „Ne jak já chci, ale jak ty chceš.“
Iz 25,1–8 * Iz 8,1–15
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení