Dopřává mi odpočívat na travnatých nivách, vodí mě na klidná místa u vod, naživu mě udržuje.
Ž 23,2–3
Moje ovce slyší můj hlas, já je znám, jdou za mnou a já jim dávám věčný život: nezahynou navěky a nikdo je z mé ruky nevyrve.
J 10,27–28
Pastorela s ovečkami, pastýřem a nivami s dostatkem vody je motivem, který je nám cizí. Už dávno nežijeme s přírodou takhle na dotek. Nemusí se vám to líbit, ale tak to je. A nic nás k tomu životu minulých dob nevrátí. Někdo uteče z města na venkov, ale zároveň se dost lidí vrací do měst, protože na vsi s dětmi a všemi existenčními starostmi nevydrží. Přesto stojí za to naučit se tuhle starou píseň nazpaměť a opakovat si ji ve chvílích klidu i nouze. Zpívá se v ní o odpočinku – a to si hned rozumíme. Ten potřebujeme. A také o udržení života navzdory všem nebezpečím. A to je dnešní téma se vším všudy. A zdroj této péče je jasný:
Hospodine, dobrý pastýři, do tvé péče se svěřuji i dnes.
J 1,29–34 * J 16,23b–33
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení