Povstaň, Bože, a své pře se ujmi.
Ž 74,22
Bůh nám dal poznat tajemství svého záměru, svého milostivého rozhodnutí, jímž si předsevzal, že podle svého plánu, až se naplní čas, přivede všechno na nebi i na zemi k jednotě v Kristu.
Ef 1,9–10
Boží lid procházel v dějinách mnoha tísnivými obdobími, kdy se zdálo, že jej Bůh opustil. Byl svírán z mnoha stran a vypadalo to, že bude úplně vyhlazen. Jako by Bůh úplně mlčel, jako by se nestaral o své závazky, nechal se vysmívat a ponižovat. Stejně jako žalmista tehdy, i my bychom dnes rádi viděli Boží zásah, rádi bychom se postavili na stranu triumfujícího vůdce s vyhlídkou na pokořené odpůrce. Zapomínáme přitom, že se nezřídka stáváme Božími odpůrci, aniž si to uvědomujeme. Bůh žalmistovu prosbu vyslyšel nečekaným způsobem. Nechal se Božím lidem nespravedlivě obvinit, odsoudit, vysmívat, ponížit, aby právě tento lid přesvědčil o své nekonečné lásce. Na Ježíši se ukazuje řešení pře člověka s Bohem.
Bože, děkuji ti, že jsi ze mne sňal mou vinu a vzal ji na sebe.
Mt 23,1–12 * 1Pa 21,1–14; Moudr 9,13–18