Žijeme v rozděleném světě, kde jsme dnes přímo i nepřímo konfrontováni s jinými kulturami, bojíme se toho, čemu nerozumíme, a někdy svou křesťanskou víru ztotožňujeme s kulturou, ve které jsme vyrostli. V různých válkách byla každá z bojujících stran přesvědčena, že Pán Bůh fandí právě jim a dá jim slavně zvítězit nad nepřáteli. I Izraelci, pokud se zrovna neklaněli modlám, byli často v pokušení považovat Hospodina za svého „národního“ Boha, který jim protekčně nadržuje. Jenže, jak kázal Petr v Kornéliově domě, Bůh nikomu nestraní a je mu milý každý, kdo mu projevuje respekt a dělá, co je správné. Také Kristus přišel zachránit každého člověka. Až přijde čas vydat počet, Pán se nezeptá: „Kam jsi patřil?“, ale „Co jsi (ne)učinil?“

Pane, děkujeme ti, že neděláš rozdíly mezi lidmi a přinášíš pokoj do všech koutů světa.

Ga 1,13-24 * Fp 1,18b-26