Před sebou máš, Panovníku, všechny moje tužby a můj nářek utajen ti není.
Ž 38,10
Můžeme si však být jisti i tím, že už dnes nás slyší, když o něco prosíme v souladu s jeho vůlí.
1J 5,14 (SNC)
Někdo to umí s lehkostí a hned: oslovit druhého, pustit se do řeči, povědět, co má na srdci. Některým z nás to jde hůř. Zvažujeme vhodná slova, ostýcháme se. O některých záležitostech se mluví velmi těžko, nebo pro ně dokonce ani slova nejsou: těžké životní události, zranění, viny nebo třeba to, že sami svou identitu poznáváme jinak, než jak nás vidí druzí. Lidé, kteří zažili sexualizované násilí, o něm často nemohou mluvit osm, patnáct, nebo i desítky let. Přitom vědět, že někdo slyší a bere nás vážně, je často krokem k uzdravení. Tužby a nářky, které neumíme vyslovit, svěřme tomu, kterému nejsme lhostejní.
Kriste, můj Pane, ty jsi i pro mě zápasil v Getsemane. K tvé modlitbě se dnes přidávám s tím vším, co v sobě nosím.
Iz 25,1–5 * Iz 44,6–20
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
