Nebúkadnesar zvolal: „Požehnán buď Bůh Šadrakův, Méšakův a Abed-negův, který poslal svého anděla a vysvobodil své služebníky, kteří na něj spoléhali.“
Da 3,28Najednou u něho stál anděl Páně a v žaláři zazářilo světlo. Anděl udeřil Petra do boku, vzbudil ho a řekl: „Rychle! Vstaň!“ A z Petrových rukou spadly řetězy.
Sk 12,7
V totálním šoku se ocitl mocný král Nebúkadnesar, když se tři mládenci odmítli klanět spolu s celou říší jeho zlaté soše, když svou víru neopustili a nezapřeli ani tváří v tvář rozpálené ohnivé peci – a když nakonec zjistil, že Hospodin je ze spárů jeho mocnářské zvůle vysvobodil. Celý vykolejený volá: Požehnán buď Bůh těchhle nepřizpůsobivých židů, že je neponechal napospas mé hloupé svévoli… Když se díkůvzdání může ozvat i z úst jinak vírou nedotčeného potentáta (byť jaksi nedopatřením), oč spíše bychom si příběhů vysvobození a naděje měli uprostřed každodenních zápasů vděčně hledět my!
Děkujeme, že tví andělé jsou posly tvé věrnosti a záchrany. A otevírej naše srdce, aby takovému poselství vždy s novou důvěrou naslouchalo.
1P 2,1-10 * Ko 2,16-19
Zdroj: Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
