Jeho pospolitost přede mnou obstojí.
Jr 30,20
Znamená pro vás něco napomenutí ve jménu Kristovu? Má pro vás význam, že nás Duch Boží vzájemně spojuje? Záleží vám na mé upřímné lásce? Pak tedy buďte svorní, mějte se rádi, usilujte o jednotu a jednomyslnost.
Fp 2,1–2 (SNC)
Už jste někdy slyšeli větu, že církev není klub zahrádkářů? Občas si říkám, že kdyby byla, mohlo by to být jednodušší. V církvi se totiž dobrovolně scházejí lidé, kteří mají velmi různé zájmy, vzdělaní, povahy, názory a způsob života. A jejich úkolem je žít spolu v jednotě založené pouze na Kristu. V církvi často docházelo a dochází k různým štěpením, třeba kvůli různému výkladu některých míst v Bibli. Pokud ale v honbě za čistým učením obětujeme jednotu církve, někde jsme se minuli cílem. Zápas o jednotu navzdory vší různosti církev nesmí nikdy vzdát. Bůh ví, jak je to těžké, ví, že nás selhání často sráží na kolena. Ale právě tam zní jeho zaslíbení: Moje pospolitost přede mnou obstojí.
Pane, pomoz nám skládat kamínky naší jedinečnosti do mozaiky církve, spojené vjedno tmelem tvé lásky.
L 5,1–11 * 1K 1,18–25 * Gn 12,1–4a
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
