Výrobku svých rukou nebudeme už říkat: „Náš Bože!“
Oz 14,4
Nebo co prospěje člověku, by všecken svět získal, a své duši škodu učinil?
Mk 8,36 (K)
Prorok ohlašuje Efrajimcům Boží soud a vyzývá je, aby v pokání slíbili Hospodinu dvě věci: že už nebudou doufat v moc Asýrie a v sílu koní a že nebudou uctívat magické předměty. Podstatou modlářství je totiž snaha opatřit si pojistky svého blahobytu: třeba politickou moc nebo věci a praktiky ovlivňující moci nadpřirozené. Člověk se pak klaní těm pojistkám, slouží majetku a škodí své duši, svému lidství. Ničí svůj vztah se Stvořitelem a ztrácí schopnost milovat a rozhodovat se pro dobro a pravdu. A za to nestojí ani ten největší blahobyt. Naopak, toho, kdo má odvahu důvěřovat Bohu bez pojistek, Bůh vyvýší a bude mu rosou v suchopáru, silou k nesení dobrého ovoce.
Náš Otče, dej nám sílu milovat tě, hledat především tvé království a věřit ti, že nám vše ostatní přidáš.
Mt 17,1–9 * 2K 4,6–10 * Ex 3,1–15
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
