Král se nezachrání velkým vojskem, rek se nevyprostí velkou zmužilostí.
Ž 33,16
Ale když Herodes umřel, hle, anděl Hospodinův se ukázal ve snu Josefovi v Egyptě a řekl: „Vstaň, vezmi dítě i jeho matku a jdi do země izraelské, neboť již zemřeli ti, kteří ukládali dítěti o život.“
Mt 2,19-20
Každý si nejspíš prožil chvíle, kdy se spoléhal jen sám na sebe, na své schopnosti, dovednosti a um, na to, že má natrénováno. Někdy to stačí. Ale někdy ne. Někdy to vyjde, že vše zvládneme sami. Ale někdy ne. I když si myslíme, že na to máme, nemusí vše dopadnout podle našich představ a plánů. A kde je tedy nějaká jistota? V Bohu, který zachraňuje. Ovšem to neznamená čekat hned kdovíjaké nadpřirozené události. Někdy má záchrana zcela obyčejnou podobu toho, že se něčemu prostě vyhneme. Nestane se to, čeho se děsíme. Neuskuteční se to, co nás ohrožuje. Mine nás to špatné, ani nevíme jak. Zcela nezávisle na tom, jak jsme silní, zmužilí, stateční a odhodlaní. Dokážeme i v tom vidět Boží dobré jednání s námi?
Náš nebeský Otče, zbav nás od zlého.
Mt 6,25-34 * 1P 5,5b-11 * Ž 40
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení