Proto budeš dbát na přikázání Hospodina, svého Boha, chodit po jeho cestách a jeho se bát. Dt 8,6N

Nikomu nebuďte nic dlužni, než abyste se navzájem milovali, neboť ten, kdo miluje druhého, naplnil zákon.Ř 13,8

A aby tato důrazná výzva, která mimochodem v knihách Mojžíšových není ojedinělá, měla smysl, stojí za to připomenout, že na jiných místech se doplňuje jednoduchým zdůvodněním – toto všechno je vhodné zachovávat, aby se člověku dobře žilo. Pro koho je nabídka dobrého, tedy svobodného a rovného života ještě nějakou hodnotou, nebude se lekat bázně před Bohem ani poslušnosti toho, co Bůh žádá jako závazná pravidla soužití a žití.

V mládí takové kategorické věty působily spíš na mou zvědavost, jak si to asi všechno Pán Bůh zkontroluje. Postupem času mě ta slova ohromují svou pravdivostí – pravidla daná láskou, a to ne ledajakou, tvoří život, který je svobodný, perspektivní a radostný. Navíc jej taková pravidla i chrání. Pokud se lidské duše nechají ohlušit všelijakým jiným ruchem a nabídkami, nezbývá, než směr nastavovat důrazně a nekompromisně. Jako za časů Mojžíšových.

Svatý Bože, dej mi schopnost rozpoznávat hlas tvé vůle a ochotu jej následovat.

J 20,19-29 * 1P 1,3-9 * Ž 116

Zdroj: Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení