Kéž ve dne přikáže Hospodin milosrdenství svému a v noci své písni být se mnou! Modlím se k Bohu života mého.
Ž 42,9
Když je propustil, vystoupil na horu, aby se o samotě modlil. Když nastal večer, byl tam sám.
Mt 14,23
Opíráme svůj život o víru v lidské schopnosti, nebo o víru v Boha? V praktickém životě se bez důvěry k druhým lidem a bez jejich pomoci neobejdeme. Naše existence je možná jen ve vztahu k druhým. Jde však o to, komu budeme svěřovat svůj život a budoucnost. Ve své historii jsme ušli dlouhou cestu a mnoho věcí jsme dokázali změnit k lepšímu. S rozvojem vědění jsme se začali cítit pány nad svým životem a stáváme se náchylnějšími k postoji, že Boha nepotřebujeme. Trpké životní zkušenosti, zklamání, bolest a ztráty nás poučují, že naše schopnosti mají své meze. V takových okamžicích si uvědomujeme svou základní potřebu spoléhat se na Boha a jeho milosrdenství. Vnímejme Boží přítomnost v dobách dobrých i zlých.
Pane Ježíši Kriste, děkujeme ti, že k nám přicházíš a zveš nás, abychom tě následovali.
Mk 8,31–38 * 1K 13,1–13 * Am 5,21–24
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení