Já vyleji vody v místa zprahlá žízní, bystřiny na suchou zemi. Já vyleji svého ducha na tvé potomstvo a své požehnání na ty, kteří z tebe vzejdou.
Iz 44,3
Ježíš vystoupil a zvolal: „Jestliže kdo žízní, ať přijde ke mně a pije!“
J 7,37–38
Bez vody není život. Pátá neděle postní je v lidové tradici nazvána Smrtnou. Mladí vynášeli smrtku jako symbol končící zimy za vesnici s očekáváním příchodu nového jara, nového života. Prorok Izajáš přináší naději života Izraeli, který by byl Bohem odsouzen ke smrti kvůli svým nepravostem, avšak Hospodin ze svého milosrdenství tento hřích vymaže a suchou zemi zavlaží – vyprahlé duše napojí svým duchem. Ježíš Kristus též zaslibuje příchod Ducha. Kdo v něho věří, „proudy živé vody poplynou z jeho nitra“. Každému, kdo žízní, dává napít. Nám a skrze nás i všem potřebným. Nebuďme lhostejní – ve smrti, ale naplňujme potřeby svých bližních – i v projektu Světové rady církví: 7 týdnů pro vodu.
Pane, zavlaž naše suchopárné nitro, ať se staneme ochránci vody na zemi i nosiči vody živé všem žíznivým.
Mk 10,35–45 * Žd 5,1–10 * Ž 130
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení