Po Bohu, po živém Bohu, žízní duše má: Kdy už půjdu a spatřím Boží tvář?
Ž 42,3 (B21)
Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu bude otevřeno.
Mt 7,8
Vzpomínáš si, kdy jsi měl naposledy žízeň? Takovou tu opravdovou žízeň, kdy celé tvé tělo toužilo po vodě. Jistě, žalmista hovoří o jiném druhu žízně, o žízni duše. Možná si také vzpomeneš, jak jsi chtěl onu hlubokou touhu celé své bytosti uspokojit vším možným, od smyslových požitků přes intelektuální a estetické aktivity až po náboženství. Ale ani chození do kostela, zpívání chval, dobročinnost či slavení svátků tvoji žíznivou duši neutišilo. „Nepokojné je naše srdce, dokud nespočine v tobě, Bože,“ řekl za nás všechny sv. Augustin. Připomeňme si tedy na počátku nového roku tuto pravdu a přijměme pozvání Pána Ježíše: „Jestliže kdo žízní, ať přijde ke mně a pije!“ (J 7,37)
Pane, na počátku roku se ti znovu odevzdávám.
L 4,16–21 * Jk 4,13–15 * Joz 1,1–9
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení