Někdo tlachá, jako by probodával mečem, kdežto jazyk moudrých hojí.
Př 12,18
Nebo si představte lodi: Jsou tak veliké a jsou hnány prudkými větry, ale malé kormidlo je řídí, kamkoli kormidelník chce. Tak i jazyk je malý úd, ale může se chlubit velkými věcmi.
Jk 3,4-5
Slovo vyřčené ústy Kristovými dokázalo vzkřísit mrtvého. Slovo vyřčené ústy farizeů dokázalo přibít Krista na kříž. Kde se bere moc slova? Co je to vlastně slovo? V podstatě nic. Nedá se změřit ani zvážit. Jen nějaký zvuk nebo trocha barvy na papíře. Kde se bere jeho moc tišit bolest, probouzet city, rozdávat radost? Na druhou stranu je nepochopitelné, že slovo může také způsobit větší škody než moderní zbraně. Proti účinkům zbraní se můžeme nějak bránit, ale proti zlému slovu nás neochrání ani ten nejsilnější pancíř, ani nejdokonalejší pevnost. Na rozdíl od zbraní, na jejichž držení je třeba mít patřičné oprávnění, slova používá každý. Řeč nám byla Bohem dána, abychom mohli mezi sebou komunikovat. Nezneužívejme tento dar, važme každé slovo. To zlé může velmi ublížit.
Bože, dej, ať z našich úst vycházejí jen slova chválící tebe a působící radost našim bližním. O to tě upřímně z celého srdce prosíme.
Sk 13,42-52 * Ř 4,13-25
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení