Poutní píseň. Když Hospodin úděl Sijónu změnil, bylo nám jak ve snu.
Ž 126,1
Láska nikdy neskončí. Avšak proroctví – ta zaniknou, jazyky – ty umlknou, poznání – to pomine. Nyní vidíme jako v zrcadle, jen v hádance, potom však uzříme tváří v tvář.
1K 13,8.12 (B21)
Ve snu je možné všechno. Můžeme létat, ponořit se do hlubin oceánu nebo cestovat vesmírem. Můžeme se ocitnout ve fantastických světech nebo v neskutečných krajinách, které v reálném světě neexistují. Můžeme vidět barvy, které v bdělém stavu neznáme, a setkat se s těmi, kteří s námi již nejsou. Jako takový neuvěřitelný sen se Izraelcům zdál návrat z babylónského exilu zpět do Jeruzaléma. Bůh změnil jejich úděl a vysvobodil je ze zajetí. Žalmista vyjadřuje vděčnost a radost z toho, že Bůh je schopen plnit sny a touhy svého lidu.
Pane Bože, děkuji ti, že nás den co den provázíš na našich cestách. Buď s námi a daruj nám svobodu, když se cítíme být v zajetí tohoto světa.
2P 1,16–21 * 1K 12,27–31
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení