Nevzpomínejte na věci dřívější, o minulosti nepřemítejte. Hle, činím něco docela nového a už to raší. Nevíte o tom?
Iz 43,18-19

Boží království je jako hořčičné zrno, které člověk zasel do své zahrady; vyrostlo, je z něho strom a ptáci se uhnízdili v jeho větvích. L 13,18-19

Ponořit se do vzpomínek představuje příjemnou jistotu. Zvlášť v dobách, kdy se svět, na nějž jsme si zvykli, mění jak aprílové počasí – a ty změny vzbuzují strach. A tak církev a její tradice představují dnes pro mnohé tu nejpřirozenější spojnici s časy, kdy ještě člověk rozuměl světu kolem sebe.

Prorok nás však chrání před touto iluzí. Hospodin není ředitelem muzea a víra zakonzervovaným exponátem. Boží příběh je živý děj, který dokáže překvapit v nejneočekávanější chvíli. Překvapil Izrael v babylónském zajetí, uvězněný ve vzpomínkách na zašlou slávu Judska. Učinil něco nového, když vyvedl svůj lid z Egypta. A ještě víc překvapil, když vyvedl ze zajetí smrti a hrobu ukřižovaného Ježíše.

Dej nám moudrost, která neodmítá novost tvých činů, Pane, a odvahu právě na toto rašení se spolehnout.

J 17,9-19 * Ko 2,8-15