Konejšíš hukot moří, hukot jejich vlnobití i vřavu národů.
Ž 65,8
Bůh Izraele se rozpomenul na přísahu, že nám dá, abychom vysvobozeni z rukou nepřátel a prosti strachu jej zbožně a spravedlivě ctili po všechny dny svého života.
L 1,73–75
Na citaci ze žalmu je pozoruhodné ono slovo „konejšíš, utišuješ“. Jsou bouře přírodní i životní, které Pán Bůh náhle ukončí. Ale jsou i bouře, jež Pán Bůh jen utiší, ukonejší, zklidní. Už nejsou tak strašné, jak byly na začátku. A my hukotem moří proplujeme do bezpečí. Pán Bůh v našem životě nechává strach, nepřátele i vřavu národů. Zdá se mi dokonce, že nás snad jedině bouřky a „bouřičky“ mohou vést k většímu přimknutí k Bohu. Kdyby jich nebylo, snadno bychom na Boha zapomněli. A i když máme raději klidnější život, buďme vděčni i za divoké dny, ve kterých se pro nás Pán Bůh stává skutečným.
Pane Bože, děkujeme ti za těžké chvíle v životě i za tvou předivnou přítomnost s každým z nás.
2K 4,11–18 * Ř 11,17–24
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
