Můj Bůh vám dá všechno, co potřebujete, podle svého bohatství v slávě v Kristu Ježíši.
Fp 4,19

Kdy nemůžu ráno dospat a budím se už za úsvitu, nebo dokonce ještě dřív? Kdy nemůžu večer oko zamhouřit a nepomůže ani meduňkový čaj s medem, ani počítání oveček? Kdy jím chléb trápení, kdy stále dokola „přežvykuji“ každé slovo, které bylo řečeno, a každý pohyb, který byl vykonán? Když stavím a střežím dům svého života sám, spoléhám sám na sebe a narážím na své meze – a to ve mně vzbuzuje úzkost, obavy z neúspěchu, strach z možného ohrožení, hněv či výčitky svědomí, které mi brání pokojně spát. Jak odlišnou zkušenost mohu mít, když své starosti, strachy i viny mohu vložit do rukou tomu, komu na mně záleží!
Pokojně uléhám, pokojně spím, neboť ty sám, Hospodine, v bezpečí mi dáváš bydlet.

1Pa 29,9-18 * L 12,49-53