Protože jste synové, poslal Bůh do našich srdcí Ducha svého Syna, Ducha volajícího Abba, Otče.
Ga 4,6

Bylo člověku lépe, když znal jen dobré a Bůh se o něho staral v rajské zahradě jako o „nedospělé dítě“, nebo „skutečný život“ začal až poznáním zlého a životem mimo Eden? Bylo poznání zlého a smrti krokem k zodpovědné lidské dospělosti? Odpovědi se jistě mohou různit, ale od té doby se některé věci změnily k horšímu, zmizel ráj ve vztazích mezi lidmi i s Bohem, život je obtížnější, obsahuje mnohem více poznání přítomnosti zlého a smrti. Při vší té domnělé nezávislosti jsme ale doposud nedokázali napravit věci sami, a budeme-li k sobě upřímní, můžeme vidět, že Bůh to s námi nevzdal a dává nám záchranné lano ve svém milovaném Synu. Je to slovo života, dobrá zpráva, že smrt a zlo ve stvoření nezvítězí.
Bože, posiluj naši důvěru a zbav nás zbytečného strachu.

2K 5,1-10 * Za 7,1-14