Kámen, jejž zavrhli stavitelé, stal se kamenem úhelným. Stalo se tak skrze Hospodina, tento div se udál před našimi zraky.
Ž 118,22-23
Nikdo totiž nemůže položit jiný základ než ten, který už je položen, a to je Ježíš Kristus.
1K 3,11
Každý asi známe ten pocit, když denně chodíme kolem nějaké budovy a jednou (Bůh ví proč) se zastavíme a vzhlédneme a pořádně si tu budovu prohlédneme a – žasneme. Chodili jsme kolem ní každý den a nevšimli jsme si té krásy, těch detailů. Stejně tak někdy procházíme kolem úhelného kamene našich životů – automaticky, bez zastavení, bez povšimnutí, bez užasnutí. A to i když se ten div udál před našimi zraky. Zastavme se tedy někdy. Vzhlédněme. Žasněme!
Pane, vytrhávej nás ze stereotypů a automatismů. Zastavuj nás a nechávej nás žasnout nad tím, co nám přijde běžné.
1J 3,1-6 * L 4,14-21
Zdroj: Úvahy nad hesly Jednoty bratrské, Evangelická církev metodistická