Mojžíš vztáhl ruku nad moře a Hospodin hnal moře silným východním větrem.
Ex 14,21
Jsem jist, že ani smrt ani život, ani andělé ani mocnosti, ani přítomnost ani budoucnost, ani žádná moc, ani výšiny ani hlubiny, ani co jiného v celém tvorstvu nedokáže nás odloučit od lásky Boží, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu.
Ř 8,38–39
„V slabosti se projeví má síla,“ říká Pán apoštolu Pavlovi. Největší a nejúžasnější Boží činy se často objeví ve chvílích nejvyšší nouze, na poslední chvíli, kdy má člověk srdce až v krku a tuhne strachem. Jako v nějakém napínavém románu nebo filmu. Anebo v situaci, kdy se problém vleče a my už únavou ztrácíme naději. Vážně to vypadá, že nám to Bůh dělá schválně. Má pro to asi různé důvody – aby se jeho moc o to více projevila; abychom nezpyšněli a nespoléhali sami na sebe; aby to byl dobrý, napínavý příběh, který ještě po 3.000 let zaujme děti v nedělní škole… Každopádně na jedno se můžeme spolehnout: Bůh je mocný, je to Vládce vesmíru. Když se rozhodne zasáhnout, nic mu v tom nezabrání.
Králi všech věků a světů, pomáhej, prosím, pošli svou sílu.
J 19,16–30 * 2K 5,14–21 * J 19,16b–30
Zdroj: Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení