K výšině zvedněte zraky a hleďte: Kdo stvořil toto všechno? Ten, který v plném počtu vyvádí zástupy hvězd a všechny volá jménem; má obrovskou sílu a úžasnou moc, nechybí mu ani jedna.
Iz 40,26
V něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi – svět viditelný i neviditelný.
Ko 1,16
Jsou to zřetelná a jasná slova básníka o stvoření a zřetelná a jasná budou i naše slova v odpovědi na jeho otázku. To Pán Bůh sám je mocný původce bytí. K němu zvedáme hlavu, když na obloze plují zástupy světýlek, on je pojmenoval dřív než pozemští znalci hvězd. Ten příběh stvoření a hvězd na nebi však vypráví i něco víc. Vypráví o víře, o chvíli, kdy Abraham pohlédl na hvězdy a v jeho srdci naráz bylo víc než jen údiv nad mocí. Co se stalo v té chvíli pod hvězdami, že sám Hospodin o něm řekl, že je spravedlivý? Co se má stát s námi, když nad hlavou vidíme zářit hvězdy? Máme poznat, že ty hvězdy, to jsme my. Mne i tebe Bůh volá jménem, já ani ty mu nechybíme.
Bože, ať se i nám stane spravedlností před tebou víra, že nás znáš a neztratíme se v davu, protože spíš než mocí nás vyvoláváš láskou.
Ez 33,30-33 * L 10,38-42
Zdroj: Ůvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Evangelická církev metodistická