Po Bohu žízním, po živém Bohu. Kdy se smím ukázat před Boží tváří?
Ž 42,3
A nejen to: i my sami, kteří již máme Ducha jako příslib darů Božích, i my ve svém nitru sténáme, očekávajíce přijetí za syny, totiž vykoupení svého těla. Jsme spaseni v naději.
Ř 8,23-24
Jako je voda nutná pro fyzický život, tak je pro upřímného křesťana nutný i život v Boží přítomnosti. Přestat žíznit po Bohu znamená duchovně zemřít. Věřící touží, žízní po Bohu, po jeho milosti, požehnání, odpuštění, vedení a hlavně lásce, která se projevila v Ježíši Kristu. Aby nic neomezilo naši intenzívní touhu po Božích věcech, musíme stále prosit o jeho přítomnost a Ducha svatého v nás. Duch svatý bude přicházet na pomoc naší slabosti a nutit nás umrtvovat naše pozemské sklony.
Náš Bože, nedovol, abychom ve svém životě přestali žíznit po tobě.
Ko 3,(5-7)8-11 * L 12,13-21
Zdroj: Ůvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Evangelická církev metodistická