Já budu jásotem oslavovat Hospodina, jásat k chvále Boha, který je má spása.
Abk 3,18
Dvořan ho už neviděl, ale radoval se a jel dál svou cestou.
Sk 8,39
Není to tak jednoduché. Dříve než promluví prorok o jásotu, vyznává, že se chvěje, podlamují se mu nohy a sotva mluví; vyhlíží totiž Boží soud nad zlem, vyhlíží moc, která by dokázala moře pošlapat a podmanit si zlo. Jak bude vypadat Boží zásah? Jak vypadá vítězná bitva o můj život? Je možné, že by při tom také mnohé vzalo za své, že by už „fíkovník nevypučel a réva nevydala výnos“ (Abk 3,17)? A dovedli bychom i při ztrátách ještě jásat k chvále Boží? Ježíšovi učedníci se rozutekli. Vítězství pravdy a lásky totiž přišlo cestou kříže – a kdo se na to měl dívat? Kdo mohl riskovat?
Vzkříšený Kriste, děkujeme, že své učedníky navštěvuješ i za zavřenými dveřmi a že nás svým Duchem posiluješ, abychom vyšli a abychom Boha, který je naše spása, chválili svým životem, ať to stojí, co to stojí.
Ga 5,1-6 * L 6,1-11
Zdroj: Ůvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Evangelická církev metodistická