Praha – Den zasvěceného života připomíná tradici a úlohu církevních řádů a řeholních společenství. Slaví se po celém světě, je určen zasvěceným osobám, ale je také možností, jak život za klášterními zdmi představit a podpořit. Řeholníci se také při této příležitosti tradičně setkávají se svými biskupy, v Česku se v neděli setkali na Strahově. Na území ČR působí v současné době zhruba 60 ženských a 30 mužských řeholních řádů a kongregací, které mají na 3000 členek a členů.
Setkání diecézních biskupů s řeholníky se koná při oslavě svátku Uvedení Páně do chrámu. Svátek připomíná Ježíše, kterého Panna Maria s Josefem přinesli do chrámu, aby ho představili bohu. Tam ho poznali prorok Simeon a prorokyně Anna, jak o tom vypráví evangelista Lukáš. Simeon Ježíše nazval „světlem k osvícení pohanů“.
Svátek Uvedení Páně do chrámu zavedl v Římě papež Sergius I. (687 až 701). Lidově se tento svátek nazývá Hromnice a je doprovázen žehnáním svící, které se rozsvěcely při modlitbě v „temných chvílích života“, například i při bouřce.
Pražský arcibiskup Dominik Duka a strahovský opat Daniel Janáček zvou všechny řeholníky, řeholnice a zasvěcené osoby působící v arcidiecézi pražské ke společnému slavení svátku. Mše začne v 10:00 obřadem žehnání svící v bazilice Nanebevzetí Panny Marie v Praze na Strahově. Setkání bude zároveň oslavou 30. výročí prvního svobodného setkání řeholníků po pádu komunismu, které se konalo právě na Strahově.
Existuje celá řada řádů, které jsou obvykle rozděleny na mužské a ženské větve. U některých řádů existuje i třetí řád, jehož členové (terciáři) žijí civilním životem mimo klášter.
Některé řády působí mezi laiky, například ve školství nebo zdravotnictví, v jiných naopak žijí členové v takzvané klauzuře, tedy přímém odloučení od vnějšího světa. Podle druhu se řeholní řády člení na mnišské, řeholní kanovníky, řády žebravé, řeholní kleriky a rytířské řády. Podle druhu apoštolátu (zaměření) se rozlišují řády kontemplativní, činné a kontemplativně činné.
Kontemplativní řády jsou třeba benediktini, cisterciáci, trapisté, premonstráti, augustiniáni či karmelitáni. Ošetřovatelské řády a kongregace jsou například alžbětinky, boromejky, františkánky nebo Sestry Matky Terezy. K žebravým řádům a kongregacím patří klarisky, františkáni, kapucíni, dominikáni či pauláni a k rytířským řádům maltézští rytíři, křižovníci s červenou hvězdou, johanité, němečtí rytíři či templáři.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novinAbychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 3. ledna 2020 Foto: Wikipedie – Strahovský klášter – ilustrační