Už žádné velké nedělní nákupy nebo rodinné výpravy do obchodních center. Polský parlament projednává zákon, který by měl začít regulovat otevírací dobu obchodů a snížit ji na šest dní v týdnu. Změna by měla proběhnout postupně, aby si lidé i podnikatelé na nové pravidlo zvykli. Počet otevíracích nedělí v měsíci by se proto postupně snižoval, a to až do roku 2020, kdy by měl zákaz začít definitivně platit v plné šíři. Politici tímto opatřením chtějí umožnit zaměstnancům trávit více času s rodinami.
Polsko zdaleka není první zemí v Evropě, která se loučí s nedělními nákupy. V den odpočinku se do supermarketu nedostanou například ani Němci nebo Rakušané. Za zmínku stojí ale i Maďarsko, kde byl zákaz po několika měsících zrušen. Čechům sice zatím v nedělním nakupování nikdo nebrání, nicméně pomalu si i my zvykáme, že v některé svátky si do supermarketu pro chleba jen tak neskočíme. Ale stejně jako v Polsku, i tady zaznívá řada hlasů, kterým se nelíbí, že stát zbytečně zasahuje do svobody podnikání, když obchodníkům diktuje, jak má vypadat jejich otevírací doba. Kritika zaznívá překvapivě dokonce i z úst některých zaměstnanců, kteří se těžko loučí s možností svátečního přivýdělku.
Nedělní zákaz se nás sice zatím netýká, ale pokud budeme následovat další země v Evropě, ani nám se diskuze na toto téma pravděpodobně časem nevyhnou. Koneckonců představa ideálního světa, kdy mají všechny prodavačky každou neděli volno a rodiny místo do nákupních center vyrážejí ven do přírody, je opravdu krásná. Jenže proč by vlastně měl stát podnikatelům něco takového nařizovat? Proč zbytečně přidávat další pravidla?
Reklama
Pokud vlády chtějí podněcovat vstřícnost firem k potřebám zaměstnanců, možná by měly spíš hledat způsoby, jak podpořit podnikatele, kteří už se tak chovají. Volit pozitivní motivaci místo zákazů. I v nemilosrdně konkurenčním prostředí přeci mohou existovat velké firmy, které budou dopřávat zaměstnancům pravidelný den odpočinku dobrovolně a z vlastní iniciativy. A rozhodně to není tak utopická představa, jak se může zdát.
Příkladem může jít třeba americký fastfoodový řetězec Chick-fil-A. Založil ho polovině 40. let člen baptistické církve Samuel Truett Cathy a nyní čítá více než 2000 restaurací po celých Spojených státech. Cathy své podnikání od začátku stavěl na křesťanských hodnotách, které se ve fungování společnosti dodnes projevují právě i tím, že všechny restaurace jsou v neděli zavřené, což v Americe není běžnou praxí.
(Mimochodem, o Chick-fil-A se v médiích v poslední době píše spíš kvůli kontroverzi, kterou firma vyvolává svým otevřeným vystupováním proti sňatkům homosexuálních párů. Paradoxní ale je, že navzdory tomuto nekompromisnímu stanovisku šli její zaměstnanci výjimečně v neděli do práce právě po loňské střelbě v gay klubu v Orlandu. Chick-Fil-A tehdy nabízelo zdarma občerstvení záchranářům i těm, kteří přišli darovat krev zraněným.)
Běžný provoz Chick-fil-A nicméně ukazuje, že je možné vybudovat prosperující firmu, která bude na neděli zavírat, a přitom se nenechá zdolat konkurencí fungující sedm dní v týdnu. Nicméně by o tom neměl rozhodovat stát, ale samotný majitel. Protože jinak jsou podobné zákazy jen dalším pokusem okleštit svobodu podnikání pod zástěrkou ušlechtilých úmyslů.
Autor: Kristýna Gillíková Foto: Wikimedia Commons, Nákupní centrum Krakow