Tento článek píšu v únoru 2018, tedy přesně 70 let od doby, kdy komunisté uskutečnili převrat, který uvrhl naší zemi do temného a mnohaletého období komunistické diktatury. Nic na tom nemění ani současná snaha některých klíčových představitelů této země komunismus relativizovat anebo dokonce některým komunistickým zemím poklonkovat. Tisíce lidí bylo uvrženo do vězení, přišlo o svojí práci, stovky dalších bylo popraveno. Tisíce dalších opustilo naši zemi, která tímto přišla o mnoho svých elit. Komunistickou totalitou bylo dotčeno i mnoho církví. Jejich představitelé i členové byli leckdy kvůli své víře perzekuováni. Mocní se křesťanství bojí… asi intuitivně cítí, že za ním stojí někdo hodně mocný.
To, co kdysi prožívali mnozí křesťané u nás, prožívají dnes mnozí křesťané v Číně. Podle časopisu Hlas mučedníků čínská ústava sice zaručuje svobodu náboženského vyznání, ale v praxi chrání pouze takzvané „normální“ náboženské aktivity. Přestože státní orgány svobodu vyznání neustále omezují, můžeme být svědky rychlého růstu nejrůznějších náboženských skupin. Tyto skupiny i jednotliví věřící jsou však často v reakci na zcela běžné aktivity (scházení k bohoslužbám, zvěstování evangelia atd.) obviňováni z narušování občanského soužití. Následně se musejí potýkat s přísnými omezeními, zatýkáním, vězněním a dalšími formami špatného zacházení.
Právě kvůli pronásledování z důvodu svého vyznání skupina křesťanů z Číny podala v roce 2016 žádost o azyl. Ministerstvo vnitra udělilo podle zprávy z 22. února 2018 azyl v České republice osmi čínským křesťanům, dalších 70 žádostí odmítlo. Zbylých čtrnáct Číňanů vzalo již dříve své žádosti zpět a Česko opustilo.
Reklama
Zdůvodnění ministerstva vnitra zní neuvěřitelně: „Obava z pronásledování v Číně není dostatečně odůvodněná“. Pravda je ale taková, že mnozí křesťané v Číně pronásledováni jsou a že je to dobře zmapováno. Od těch, kteří s čínskými žadateli o azyl v naší zemi pracují, vím, že budou-li tito lidé vydáni zpět, reálně jim hrozí tvrdé vězení v podobě pracovních táborů a možná i trest smrti. Doporučuji k přečtení např. tento článek.
Jiné zdůvodnění, které uvedl ministr vnitra za ANO L. Metnar zní: „Těch sedmdesát negativních rozhodnutí bylo vydáno proto, že materiály předložené žadateli byly důkladně prověřovány v zemi původu a nebylo zjištěno, že tyto osoby jsou pronásledovány státními orgány ve své vlasti“. Už vidím, jak „země původu“ se kajícně přiznává, že někoho pronásleduje a tedy že je důvod, aby její občané požádali o azyl.
Je až skoro symbolické, že právě v únoru, přesně 70 let po uchvácení moci komunistickou totalitou, ministerstvo vnitra rozhodlo tak, jak rozhodlo. To, že západní státy kdysi přijímaly uprchlíky z komunistického bloku, se bralo jako naprostá samozřejmost. Nedovedu si přestavit, že by třeba tehdejší Rakousko nebo západní Německo vrátili žadatele o azyl, který utekl za kopečky z náboženských důvodů proto, že se to představitelům tehdejšího ČSSR nebo SSSR nelíbí a že nebudou zasahovat do vnitřních záležitostí socialistického tábora.
Jenže k tomu, aby vnitro žádost křesťanských žadatelů z Číny akceptovalo, to chce odvahu a nehrbit se před soudruhy z Číny. Jak známo, servilita vůči této mocnosti pochází v dobách posledních mj. i od M. Zemana. Chtělo by to odvahu neredukovat mezinárodní vztahy především na ekonomický pragmatismus,který je navíc v případě Číny stále dost pochybný. Chtělo by to odvahu poskytnutím azylu sdělit, že komunismus je zlo i proto, že likviduje a likvidoval lidi kvůli jejich víře. To platilo kdysi u nás a platí to dnes i v Číně.
Chtělo by to prostě odvahu nebýt populistou… Chtěl bych ty, kdo budete tento článek číst, požádat, abyste se o věc zajímali a za naše bratry a sestry se modlili. V současnosti probíhá několik aktivit, které si kladou za cíl rozhodnutí o neposkytnutí azylu zvrátit.
Autor: David Novák, zdroj: Blog Davida Nováka Foto: Creative Common Search