Jedna z nejpozoruhodnějších přímluvných modliteb zapsaná v Bibli se nachází v Izajáši 64, kde prorok volá k Hospodinu: „Jako oheň zapaluje suché roští a oheň uvádí do varu vodu, dej poznat svým protivníkům své jméno a národy se před tebou budou třást. Když jsi konal hrozné věci, které jsme neočekávali, sestoupil jsi a hory se před tebou zapotácely.“ (Izajáš 64,1-2)
V angličtině je v prvním verši použito slovo „rend“ – drásat, rvát – což doslova znamená roztrhnout nebo protrhnout. Izajáš křičel k Bohu, aby „protrhl“ nebesa a ukázal se světu, aby ho svět mohl spatřit, jako ho spatřil Izajáš! Izajášovo zapálení je vidět v jeho výrazu „Ó“.
Věřím tomu, že když se Izajáš modlil k Bohu, aby „protrhl nebesa a sestoupil“, vzpomínal na zkušenost, kterou už jednou v životě zažil, zaznamenanou v Izajáši 6,1-8, kde byl vytržen do nebes a obdržel povolání a pomazání pro svůj život a prorockou službu. Říkal: „Léta, kteréhož umřel král Uziáš, viděl jsem Pána sedícího na trůnu vysokém a vyzdviženém, a podolek jeho naplňoval chrám.“ (Izajáš 6,1)
V následujících verších Izajáš dále popisoval, co prožil v Boží přítomnosti. Mluvil o andělských bytostech okolo trůnu, jak volají: „Svatý, svatý, svatý Hospodin zástupů, plná jest všecka země slávy jeho.“ (verš 3) Hovořil o viditelném projevu Boží slávy. Popisoval své náhlé a zdrcující vědomí hříchu, když stál v majestátné přítomnosti Boží svatosti. Myslel si, že jistě zemře na tak svatém místě! Ale našel tam i milost a od svého hříchu byl svatým ohněm očištěn. Právě na tomto místě se jeho život i úděl navždy změnily. Už nikdy nebyl stejný!
Celá zem…
Dobře si všimni toho, co si andělé navzájem říkali. Neřekli „nebe je plné jeho slávy“. Ale řekli, že „země je plná jeho slávy“. Byl to prorocký pohled do doby, která přijde a o níž Písmo říká: „Nebo naplněna bude země známostí slávy Hospodinovy, jako vody naplňují moře.“ (Ab 2,14)
Když se Izajáš modlil k Bohu, aby protrhl nebesa a sestoupil, žádal o naplnění prorockého zaslíbení, které ve svém vidění obdržel o mnoho let dříve. V podstatě říkal: „Pane, jestli má být země naplněna tvojí slávou, ty sám musíš nebesa protrhnout a sestoupit!“ Izajáš si uvědomil, že toto „protržení nebes“ je nutné k tomu, aby Bůh naplnil svůj plán pro tento svět.
Otevřené nebe
„Amen, amen, pravím vám, od nynějška uvidíte nebe otevřené a Boží anděly vystupovat a sestupovat na Syna člověka.“
Jan 1,51
Ježíš sám sebe prohlašoval za více než proroka, více než mistra, více než politického osvoboditele a více než krále. Prohlásil se mostem mezi nebem a zemí, spojkou mezi Bohem a člověkem, bránou, kterou Bůh na zemi otevřel a umožnil nám mít přímý přístup do nebeského království.
Izajášova modlitba byla vyslyšena
Mnoho lidí se stále modlí Izajášovu modlitbu, aby Bůh roztrhl nebesa a sestoupil, a sklíčeně se přimlouvají jako žebrák prosící o kousek chleba. Ale milí přátelé, dobrá zpráva je, že Izajášova modlitba byla vyslyšena před dvěma tisíci lety! Bůh opravdu protrhl nebesa a sestoupil na zem skrze Ježíše Krista. Mohlo by být nějaké dramatičtější roztržení než to, které se stalo na Golgotě? Země se rozdělila, chrámová opona byla roztržena odshora dolů a vzácné tělo Ježíše Krista bylo zlomeno, aby nebe mohlo přijít na zemi.
Na něm samotném vystupují a sestupují Boží andělé kvůli nám. Skrze něj jsou veškeré Boží prostředky vylévány a potřeby lidstva naplňovány. Díky němu se člověk může smířit s Bohem a Boží hněv je utišen.
Bůh protrhl nebesa a sestoupil dolů. Zničil dávnou bariéru mezi nebem a zemí a dnes jsou všechna bohatství a všechny Boží prostředky dostupné tomu, kdo je přijme vírou skrze modlitbu.
V Žd 10,19-22 se píše:
„Majíce tedy, bratří, plnou svobodu k vjíti do svatyně skrze krev Ježíšovu, (tou cestou novou a živou, kterouž nám způsobil skrze oponu, to jest tělo své), a kněze velikého nad domem Božím, přistupmež s pravým srdcem, v plné jistotě víry, očištěná majíce srdce od svědomí zlého.“
Bůh chce, abychom k němu přicházeli v modlitbě s jistotou a důvěrou v jeho dostačující zaopatření. Dnes můžeme odhodlaně vkročit do Boží přítomnosti s čistým svědomím a srdcem plným víry a s vědomím, že Bůh už skrze krev Ježíše Krista zničil všechno, co stálo mezi ním a námi. Vskutku nám daroval klíče od království nebeského.
V modlitbě uvádíme tuto úžasnou moc ve skutek. Někdo kdysi řekl: „Modlitba je celoživotní životní příležitostí.“ Izajášova modlitba byla vyslyšena. Bůh roztrhl nebesa. Přinesme teď nebesa na zemi!
Našli jsme ho!
(Jan 1,45)
Našli jsme ho:
Cestu, Pravdu i Život
Živý chléb
Světlo světa
Dveře
Dobrého pastýře
Vzkříšení
Vinnou révu
JÁ JSEM
On je velikonočním beránkem.
On je archou Noemova spasení.
On je mosazným hadem povýšeným na poušti.
On je kamenem na hoře Choréb.
On je městem, kam se můžeme utéct.
On je závojem v příbytku a příbytek sám.
On je nekvašený chléb a manna z nebe.
On je náš Melchisedech.
On je ten, který má příbuzenské výkupní právo.
On je náš velekněz.
On je stromem života.
On je schody do nebe.
On je druhý Adam.
On je Izák jdoucí si pro nevěstu.
On je bojovník stojící před Jozuem s vytaseným mečem.
On je Jonáš v srdci země po tři dny a tři noci.
On je ve všem nejplnějším a nejkompletnějším naplněním a zdrojem
každého zaslíbení,
každého bytí,
každého stínu,
každého zjevení,
každého svého ztělesnění.
Je naplněním veškeré teologie.
Je smyslem každého rodokmenu.
On je v jádru každého proroctví.
Jeho příchod rozdělil historii na dvě části a změnil absolutně všechno!
Zdroj: Cfan
Foto: Pixabay