Před časem jsem se kriticky vyjádřil k rabování a zapalování aut na demonstracích, pořádaných ve Francii tzv. Žlutými vestami. Někteří oponenti namítali, že za těmito činy není nějaká láska k rabování jako takovému, ale frustrace z toho, že pokud se nic podobného neděje, nikdo z představitelů země nevěnuje požadavkům demonstrujících náležitou pozornost. Jiní oponenti poukazovali na to, že na vyvolávání nepokojů se podílejí ruští agenti. Aniž bych pochyboval o tom, že prezident Putin má upřímnou radost z každého neúspěchu většiny evropských zemí a Evropské unie zvlášť, jsem přesvědčen, že agenti cizí země mohou nepokojů sice využít, nemohou však masivní nepokoje vyvolat. Argument ruskými agenty považuji tedy za stejně slabý jako argument americkými agenty, kteří před několika lety údajně demonstrantům v centru Prahy rozdávali červené karty. Byl jsem tehdy přímo na místě a červenou kartu jsem si také vzal. Žádné agenty jsem tam neviděl a pokud tam byli, byli mi ukradení. Demonstrace byla zcela spontánní.
Vraťme se ale k Francii. Před nedávnem se mi dostal do rukou seznam požadavků Žlutých vest, a to jak ve francouzském znění, tak v českém překladu. A těmi požadavky se nyní hodlám stručně zabývat.
Požadavky jsou rozděleny do čtyř skupin: na požadavky ekonomické, politické, zdravotní a environmentální a konečně geopolitické (snad by se dalo říci: Zahraničně-politické).
Požadavky ekonomické
Tyto požadavky považuji za nejméně promyšlené a v podstatě ve francouzské situaci za nesmyslné. Obsahují totiž návrh na snížení daní a současně masivní zvýšení důchodů a sociálního zabezpečení (o 40 %!) a nadto obrovské investice („Masivní stavební projekty pro ubytování 5 milionů bezdomovců…“) V dokumentu není ani náznak opatření, jak naplnit tyto čelně proti sobě jdoucí požadavky. Laicky řečeno, kde na to vzít a nekrást…
Z ekonomických požadavků se mi jakž takž pozdává pouze návrh na zrušení příliš velkých bank („příliš velkých, abychom je nechali padnout“) a návrh na oddělení běžného a investičního bankovnictví. Soudím, že na těchto cílech se mělo začít pracovat již dávno, ale současně je mi jasné, že je třeba postupovat velmi obezřetně.
Nutno upozornit, že Žluté vesty vznášejí i další ekonomické požadavky; z mně neznámého důvodu jsou ale zařazeny mezi požadavky politické. Jde především o „Omezení daňových úniků ultra-bohatých“ a o „Okamžité zastavení privatizace a znovuznárodnění veřejného majetku jako jsou silnice, letiště, železnice atd.“ První z těchto požadavků byl plně podpořil; druhý se mi moc nezdá. Prožil jsem většinu života v zemi, kde bylo znárodněné všechno a věru se mi po onom stavu nestýská. Nejsem si jist, zda by to Francouzi tentokrát dělali jinak a lépe.
Požadavky politické
Politickým požadavkům vévodí požadavek vystoupení z Evropské unie, tedy tzv. frexit. Z jakého sentimentu tento požadavek vyvěrá, je zřejmé z vysvětlení v závorce (je to jediný z požadavků, který je blíže zdůvodněn). Jde o „respektování referenda z roku 2005, kdy Francie hlasovala proti Ústavní dohodě EU, která se poté přejmenovala na Lisabonskou smlouvu, a francouzský lid byl ignorován.“ – Zde udělám malou odbočku: Volání některých po opakování britského hlasování o setrvání v unii nevidím jako dobrý nápad. Dokázal bych si představit nepředstavitelné: Tedy že Spojené království vystoupí z Unie, ale vzápětí si podá přihlášku a znovu do ní vstoupí. Nerespektování referenda by, obávám se, britská veřejnost neunesla a vyvolala by sentimenty, obsažené v citovaném francouzském zdůvodnění.
K ekonomickým požadavkům, zařazeným do politické části, jsem se již vyjádřil. Velká část zbývajících politických požadavků mi připadá velmi rozumná. Přiznám se ale, že nevím, jak to ve Francii funguje, ale na základě toho, co vím, bych asi byl pro. Tyto požadavky zde uvedu v jejich plném znění:
„Z ministerstva školství odstranit veškerou ideologii a ukončení destruktivních vzdělávacích technik.
Zečtyřnásobit rozpočet pro ministerstvo vnitra a spravedlnosti a stanovit časový limit na právní procedury.
Učinit soudní systém přístupný všem.
Zlomit monopol médií a ukončit jejich zasahování do politiky. Učinit média přístupná veřejnosti a zajistit pluralitu názorů. Ukončit redakční propagandu.
Zajistit občanské svobody zahrnutím kompletního zákazu státního vměšování do ústavy v jeho rozhodováních o vzdělávání, zdravotnictví a rodině.
Zdraví a životní prostředí
Zajímavé jsou všechny požadavky týkající se zdravotnictví a životního prostředí. Asi bych souhlasil se všemi vyjma posledního, který obsahuje nerozvinutou a mně nepochopitelnou myšlenku, že snížením dovozu se sníží i znečistění. Uvádím tyto požadavky v plném znění.
Ukončit “plánované opotřebení” – garance výrobců, že jejich produkty vydrží 10 let, a že během této doby budou k dostání náhradní díly.
Zákaz plastových lahví a dalších znečišťujících obalů.
Oslabení velkých farmaceutických společností v jejich vlivu na zdraví obecně, a na nemocnice zvláště.
Zákaz GMO, karcinogenních pesticidů, hormonů a monokultur.
Obnova francouzského průmyslu a s ním spojené snížení dovozu a tak i znečištění.
Mezinárodní politika
Konečně zbývají požadavky geopolitické. Kdyby měly být vyjádřeny jednoduchým heslem, asi by znělo: „Ne NATu a Ne migraci“. Přiznám se, že volání po vystoupení z NATO považuji za pro Českou republiku nejnebezpečnější požadavek. Francouzi se Rusů nebojí – já ano. Pokud by se NATO rozpadlo, slupne nás Rusko jako malinu. Nemuselo by nutně jít o přímou anexi. Stačí, když Rusko kromě pozice prezidenta ovládne vedoucí pozice dalších klíčových institucí a nastane „normalizace“. Jinak řečeno, z Ruska jde strach a Německo ani Francie nás neochrání. Proto dlouhodobě volám po silném partnerství států V4, posílených případně o Rumunsko. Ano, vím, ve všech těchto zemích (snad vyjma Slovenska) je mnoho problematického, ale z dlouhodobého hlediska – obávám se – nebudeme mít alternativu.
Uveďme tedy geopolitické požadavky – opět v plném znění:
Ukončení francouzského zapojení v zahraničních agresivních válkách a odchod z NATO.
Ukončení drancování a vměšování – politicky a vojensky – ve “Frankafrice”, díky čemuž je Afrika chudá.
Okamžitě odvolat všechny francouzské vojáky. Založit vztahy s africkými státy na principu rovných s rovnými.
Zabránit migračním vlnám, které nemohou být ubytovány ani integrovány kvůli civilizační krizi, které čelíme.
Úzkostlivě respektovat mezinárodní právo a dohody, které jsme podepsali.
Stručně řečeno, Žluté vesty jsou pro izolacionismus. Podobně jako Donald Trump. Pro nás to nevěští nic dobrého. Ale ani pro Francii. Jsem všemi deseti pro, aby Francie jednala s africkými státy na principu „rovný s rovným“. Ale takové stažení francouzských vojáků z Mali bude znamenat, že tato země padne do rukou islamistů. Obávám se, že tento požadavek, jakkoli dlouhodobě správný, je krátkozraký.
Mé shrnutí: Mnoho požadavků Žlutých vest je pochopitelných a sympatických (alespoň pro mě). Všechny ale mají své ekonomické komponenty a důsledky. Některé však – např. požadavek nezasahovat do rodinného života – žádné ekonomické nároky nekladou.
Manifest je projevem odcizením „elit“ a „lidu“. Obávám se ale, že „hnutí“ svých požadavků nedosáhne, nepřetaví-li se ve srozumitelnou a důslednou politickou stranu. Ta by musela nastínit nejen cíl, k němuž se sympatizanti se Žlutými vestami chtějí dostat, ale i cestu, jak se k němu dostat. Nebude to nic jednoduchého.
Autor je teolog a publicista. Foto: YouTube, protesty v Paříži