Na můj článek „O pravdivosti Bible“ mi přišlo několik reakcí od čtenářů, kteří zřejmě mají určitý problém uvěřit některým zázrakům, o nichž se v Bibli píše – konkrétně byla zmiňována Matoušova zpráva o tom, že „hroby se otevřely a mnohá těla zesnulých svatých byla vzkříšena; když vyšli z hrobů po jeho vzkříšení, vstoupili do svatého města a ukázali se mnohým“ (27,52-53). Zareagoval jsem článkem „Jak při četbě Bible zbytečně nenarazit“. Dnes chci na tento článek navázat a doplnit jej. Jelikož respektuji, že mnozí diskutující jsou skeptičtí k zázrakům, budu se držet při zemi a pokusím se argumentovat na „pozitivistické“ rovině. Nebudu tedy „dokazovat“ nadpřirozeno; pouze chci upozornit, jak na ně „narazili“ někteří skeptičtí a kriticky myslící lidé. Samo nadpřirozeno přitom nechám na pokoji.
Nedávno jsem pročetl pozoruhodnou knihu amerického psychiatra Scotta Pecka, jehož mnohé knihy vyšly i v češtině (Nevyšlapanou cestou, Lidé lži, Postel u okna aj.) Kniha se jmenuje Glimpses of the Devil (Zahlédnutí ďábla) a má podtitul „Psychiatrovo osobní vyprávění o posedlosti, exorcismu a vykoupení“. Mám-li se pokusit Scotta Pecka někam zařadit, pak bych ho charakterizoval jako „v Bibli věřícího liberála“. (Možná vám to připadá zvláštní, ale nic lepšího mě nenapadá.) Dospěl k poznání, že skutečně existuje posedlost (a je v tomto případě míněna skutečná posedlost, nikoli „pouhá“ démonizace, s níž se setkáváme poměrně často). U dvou svých pacientek dospěl k závěru, že v jejich případě se skutečně jedná o posedlost, a že jim tedy nepomůže ani medikace, ani psychoterapie. Rozhodl se tedy pro vymítání (exorcismus), který pečlivě několik měsíců připravoval. Chtěl, aby samotnému exorcismu byl přítomen ještě jiný psychiatr, dále aby tam byla nějaká duchovní autorita (biskup nebo nějaký pověřený exorcista), lékař, zdravotní sestra, a muž, který celou událost zachycoval videokamerou. (Charismatici si jistě všímají, že ať už si o tom myslíme cokoli, bylo to určitě „jiné kafe“ než naše krátké oslovování nějakého démona a přikazování, aby vypadl.) Celá akce trvala několik dní. V jednom případě se vymítání podařilo, v druhém případě nastala po několika letech remise (problémy se vrátily). Někteří z účastníků nebyli věřící, což je důležité.
SOUVISEJÍCÍ – Dan Drápal / O pravdivosti Bible
Během exorcismu nastal okamžik, kdy všichni přítomní viděli, jak se hlava ženy, z níž bylo vymítáno, na několik okamžiků proměnila v hlavu hada. Viděli to všichni přítomní, i ti nevěřící. Viděl to i kameraman.
Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
Nicméně video tuto proměnu nezachytilo!
Uvedu ještě druhý, zcela odlišný a přitom podobný příběh. V sedmdesátých letech (má zlatá léta topičská) jsem slyšel o „psychotronickém kroužku“, který založilo několik lidí, zkoumajících „parapsychologické“ jevy. Členy tohoto kroužku byli i dva moji přátelé.
Předpokládám, že většina mých čtenářů dodnes netušila, že v sedmdesátých letech se konaly poutě na místo nedaleko slovenské Turzovky, kde měl jistý lesník vidění postavy, o níž byl přesvědčen, že je to Panna Maria. Tato zjevení měl v roce 1958 a měl kvůli němu oplétačky s policií a byl rovněž hospitalizován na psychiatrické klinice.
SOUVISEJÍCÍ – Od obrácení žiju v otázce peněz život zázraků, říká Dan Drápal
Toto místo nebylo římskokatolickou církví nikdy uznáno za „pravé“ (neznám přesnou terminologii) a poutě k němu patrně nikdy nepořádala žádná organizace. Přesto se na Turzovce scházely ne tisíce, ale desetitisíce lidí. (Nemyslím si, že je to nějaké „charismatické“ přehánění – ty zprávy mám od účastníků onoho psychotronického kroužku, kteří byli nevěřící a neměli důvod si něco vymýšlet. Někteří členové se tam vypravili s magnetofonem, už ani nevím, co vlastně chtěli natáčet. Já jsem tehdy ještě nebyl obrácený a na zázraky jsem nevěřil. Něco tam natáčeli, nevěděli přesně co, a když si zpětně vybavuji, co se asi pokoušeli natočit, tak to byl zřejmě zpěv v jazycích.
Nicméně když si potom chtěli nahrávku pustit, zjistili, že se nic nenahrálo! Tedy stalo se něco podobného, co zakusil i Scott Peck a jeho spolupracovníci.
Pravda přitom je, že existují i zázraky, které jsou nějak zachyceny. Nicméně většinou stejně vzbuzují kontroverze.
Chci upozornit na jednu věc: Komunistická policie o těchto obrovských shromáždění nemohla nevědět. A přece nezasáhla, ačkoli zasahovala proti „nepovoleným“ setkáním, jichž se účastnilo někdy třeba jen deset lidí. Proč? Protože se báli zasáhnout proti velkému zástupu? Nebo to Pán Bůh zařídil nějak jinak? Nebo měl Boží nepřítel jiné plány? V Novém zákoně čteme o tom, jak byl Petr připoután ke svým věznitelům, a přece ho anděl vyvedl z žaláře. Možná to i mělo nějaké „racionální“ zdůvodnění. Ale mě to moc nezajímá.
A tak se více než pozitivistického racionalismu držím C. S. Lewise. V 1.díle Letopisů Narnie jsou děti za starým profesorem a řeší s ním otázku, zda existují nějaké jiné světy než ten náš.
„Vy si vážně myslíte, pane,“ divil se Petr, „že můžou existovat jiné světy – kdekoliv a hned za rohem – jen tak?“
„Nic není pravděpodobnější,“ pokýval profesor, sundal si brýle a začal si je čistit. Přitom si bručel: „To by mě zajímalo, co je v těch školách vůbec učí.“
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor je teolog a publicista Datum: 8. září 2021 Foto: