Byla to jen otázka času. Napětí v Británii přibývalo, jak přibývalo migrantů, kteří přijíždějí do Británie v kritických počtech. Na útraty vlády jsou ubytováváni v hotelech a ubytovnách. Brexit v tomto ohledu nepomohl. Migrantů přijíždí více než před ním. Podstatně více. Vloni přes milion.
V nedávných volbách byla na hlavu poražena konzervativní vláda, která byla u vesla 14 let. Čekala se totální porážka a tato očekávání se naplnila. Novou vládu sestavili labouristé, kteří mají v parlamentu velmi pohodlnou většinu.
SOUVISEJÍCÍ – Dan Drápal / Kritika a přímluva
Tuto většinu ale nezískali pro svou velkou oblibu. Obyvatelstvo hlasovalo v posledních volbách proti konzervativcům, nikoli pro labouristy. Anglický volební systém je pohodlný při sestavování vlády – nějaká strana zpravidla vyhraje natolik, že není třeba uzavírat koalice. Na druhé straně tento volební systém umožňuje zvítězit straně, která v absolutních číslech vůbec nemusela být úspěšná. Což byl letošní případ.
Téma migrace bylo přítomné ve všech volbách v posledních padesáti letech, byť nemuselo být vždy dominantní. A všechny vlády se dušovaly, že tento problém budou řešit. Dosud ale nevyřešily nic, ať už šlo o levici či pravici. Británie má ovšem celou řadu dalších problémů, jako například hroutící se zdravotnictví, na které byli Britové po léta pyšní. Nebo nedostupné bydlení, které s imigrací úzce souvisí. Jistý ekonom spočítal, že současná bytová výstavba by nestačila pokrýt potřeby rodilých Britů, ani kdyby žádná imigrace nebyla. Ale v Británii nyní přibývá nejméně tři čtvrtě milionu nových obyvatel každý rok. Kdo nestrkal hlavu do písku, ten musel vědět, že to jednou bouchne. Nu, teď se stalo.
Rozbuška byla nešťastná. Kluk jménem Axel Rudakubana, jemuž je dnes (v úterý) osmnáct let, narozený ve velšském Sheffieldu rodičům, kteří se přistěhovali z Rwandy, ubodal v umělecké škole tři děvčata ve věku 6, 7 a 9 let a dalších nejméně 8 vážně zranil. Podle všeho to nebyl muslim. S jistotou to ovšem nevím. Prý byl členem pěvecké skupiny v kostele. A patrně neměl muslimskou motivaci. Žádné alláhu akbar.
SOUVISEJÍCÍ – Dan Drápal / Stále je co obdivovat
Brutalita a nesmyslnost tohoto útoku vyvolala násilné nepokoje. Jak to tak v podobných situacích někdy bývá, Satan přileje oleje do ohně. Na sociálních sítích se šířily zvěsti, že šlo o muslimského migranta. Pořádaly se demonstrace, kde policie zasahovala s brutalitou, která ostře kontrastovala s benevolencí policie při nedávných propalestinských demonstracích. To situaci ještě více rozjitřilo. Keir Starmer, britský premiér, od jehož inaugurace uplynuly pouhé čtyři týdny, zaujal proti protestujícím velmi ostrý postoj. Ano, bylo potřeba rázně zasáhnout tam, kde se protestující vlamovali do hotelů a ubytoven plných migrantů. A nelze trpět šíření falešných informací podněcujících násilí. Ovšem nelze se tvářit, že vše bylo vlastně celkem v pořádku až do chvíle, kdy začali „pravicoví extrémisté“ protestovat. Poslouchal jsem úryvky z premiérova projevu a bylo mi jasné, že i jeho přístup je jen přiléváním oleje do ohně. Rozbuška byla nešťastná a matoucí, protože ji nespáchal muslim, který doplul nedávno do Anglie na člunu, jak tvrdily některé lživé weby. To ale nic nemění na tom, že islamisté jsou pro Británii velkým ohrožením a že už zabili i poslance britského parlamentu Davida Amesse, o různých teroristických útocích ani nemluvě.
Nezbývá mi než zopakovat, co tvrdím již přes dvacet let: V každé společnosti, ba i ve společnosti velmi homogenní, jsou určitá napětí. Ta se ale dají zvládnout – je to úkol pro moudrou vládu. Pokud se ale v nějaké společnosti zvyšuje etnické a náboženské napětí a k žádné integraci nedochází, je jen otázkou času, kdy dojde k výbuchu. To, co se nyní děje v Británii, se začíná dít v celé řadě dalších zemí: v Německu, ve Francii, ve Švédsku, v Belgii, v Nizozemí. Bude to znamenat posílení „krajní pravice“. I její vítězství je jen otázkou času.
Zde bych rád požádal liberály a progresivisty, aby vysvětlili, jaký je rozdíl mezi pravicí a krajní pravicí. Zatím se mi zdá, že pravicová je ta strana, která mluví, ale nekoná, a krajní pravice koná. Mně se to konání vůbec nelíbí, protože povede k rozpadu Evropy a probuzení starých nacionalismů. Bude to ale důsledkem frustrace voličstva z nekonání nepravicových vlád.
Pokud je mi známo, Keir Starmer nemá jiný plán než důsledně pozavírat všechny krajně pravicové strůjce násilí a omezit svobodu slova na internetu. Žádná rozumná debata o příčinách napětí se zřejmě konat nebude. Starmer dokonce naznačil, že možná bude třeba použít software na rozpoznávání obličejů, což zní dosti hrozivě. K opatrnosti radil dokonce i levicový Guardian.
Když nastanou výtržnosti, vylezou nejrůznější násilníci, kteří vytuší, že by si mohli zařádit. Nicméně většina údajně krajně pravicových demonstrantů jsou normální lidé, kteří se cítí vládou zrazeni. Konzervativci jim nepomohli, nyní jim nepomohou labouristé. Přes jejich výraznou většinu v současném britském parlamentu si dovolím předpovědět, že v příštích volbách utrží stejný debakl jako konzervativci v těch letošních. Britové nechodí do ulic tak často jako Francouzi. Tyto demonstrace jsou projevem zoufalství.
Odpůrci budou argumentovat tím, že spouštěčem nebyla vražda motivovaná islamismem. Nebo tím, že ještě před vraždou poslance Amesse v roce 2021 byla – v roce 2016 – zavražděna labouristická poslankyně Jo Coxová. Pachatelem byl tehdy skutečně krajní pravičák. Byl odsouzen na doživotí bez možnosti propuštění. Nicméně konzervativci neudělali nic podobného jako gangy pakistánských mladíků, kteří znásilňovali stovky (celkově přes 1400 podle vyšetřující komise) dívek v severoanglickém Rotherhamu. Policie o tom věděla, ale nekonala. Bála se nařčení z rasismu.
Žijeme v padlém, hříšném světě. Můžeme vytvářet společenství naděje, v němž si lidé neubližují. A můžeme se chovat pravdivě a statečně v jakémkoli postavení. Největší význam to má, pokud jsme soudci, zastupiteli, policisty. Budeme potřebovat mnoho statečnosti, abychom věděli, kdy upozornit na nepravosti a odejít. Třeba když policie dostane pokyn, aby nezasahovala proti antisemitským demonstracím, ale nešetřila „krajní pravičáky“.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor je teolog a publicista Datum: 14. srpna 2024 Foto: Pixabay – ilustrační