Žehnejte těm, kteří vás proklínají, modlete se za ty, kteří vám činí příkoří. (Lk 6,28).
Toto je asi jedno z nejpodivnějších přikázání. A jedná se o jednu z našich nejmocnějších zbraní. Když toto přikázání správně pochopíme a když se ho snažíme naplňovat, zakusíme spoustu krásných chvil a náš život bude o mnoho radostnější.
Rád bych uvedl pár poznámek – varování a pozorování.
Pán Ježíš říká: Modlete se za ty, kteří vám činí příkoří. Za, nikoli proti.
Modlitba za nepřátele by neměla být rezignací na hledání spravedlnosti. Milování nepřátel neznamená, že se tváříme, jako že je všechno v pořádku a nic není třeba řešit.
Modlitba za nepřátele – zejména v jejich přítomnosti – by měla být formulována tak, aby ty, kdo nás nemají rádi, neutvrzovala v hříchu. (Modlit se za nepřátele v jejich přítomnosti je ovšem možno spíše jen výjimečně, a většinou to ani není vhodné. Je pravděpodobné, že „nepřítel“ ji nepochopí správně. Sem asi ukazuje Přísloví 27,14: „Jestliže někdo brzy z rána příliš hlasitě žehná svému bližnímu, bude se mu to počítat za kletbu.“)
SOUVISEJÍCÍ – Dan Drápal / Navigace na cestě do Království
Co je obsahem takové modlitby? Asi něco jiného než prosba, aby „mi dali pokoj“. Nikdy nebudeme chybovat, když budeme prosit, aby daný člověk, který je vůči nám nepřátelský, zaslechl Boží hlas. Nebo – což je podobné – aby k němu promluvilo Písmo. Náš nepřítel má možná nějaké problémy. Kdysi mi někdo poslal prezentaci s názvem „Dva tenoři“. Je to příběh Plácida Dominga a José Carrerase. Tito dva zpěváci se v roce 1984 znepřátelili. Plácido Domingo je z Madridu, José Carreras je Katalánec a přívrženec katalánské samostatnosti. O tři roky později diagnostikovali Carrerasovi leukémii. Carreras byl bohatý člověk, ale veškeré své finance vynaložil na nákladnou léčbu a cesty do USA, kam musel každý měsíc na transfuze. Když už byl v koncích, objevil v Madridu nadaci, zaměřenou výhradně na léčbu leukémie. V tu dobu netušil, že tuto nadaci založil jeho rival, Plácido Domingo. Díky nadaci „Hermosa“ se vyléčil a začal se pídit po zakladateli této nadace. Zjistil, že jejím zakladatelem, prezidentem a hlavním přispěvatelem je Plácido Domingo. Překvapení mu vrátil, kdy na jednom madridském koncertu Plácida Dominga vyšel na pódium, klekl si před Dominga, poděkoval mu a poprosil za odpuštění.
Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
Jiný příběh, krásně ilustrující smysl modlitby za nepřátele, jsem četl u Watchmana Nee. Byl jeden čínský křesťan, který měl rýžové políčko na vrcholku kopce. porytého terasami s políčky. Musel ho pravidelně zavlažovat, a protože to byl šikovný člověk, vyrobil si ze součástek šlapacího kola jakési zařízení, které mu dopravovalo vodu na jeho políčko. Nicméně jeho soused, který měl políčko těsně pod ním, zdvihl malé stavidlo a vypustil sousedovu vodu na políčko své. Když se to opakovalo, zašel tento muž za svým pastorem a chtěl radu, jak má danou situaci řešit. Pastor se zamyslel a pak mu poradil, aby nejprve „našlapal“ vodu na sousedovo políčko a až potom na to své.
Záměrně nechávám tento příběh bez happyendu. Naše modlitby za nepřátele nebudou vždy končit happyendem. Nicméně pastorova rada odpovídala Ježíšovu slovu „nutí-li tě někdo jít jednu míli, jdi s ním dvě“.
Bratr Watchmana Nee vlastnil před druhou světovou válkou v Číně továrnu na léky. Vzhledem k japonské agresi byla čínská ekonomika v rozkladu, nicméně továrna na léky prosperovala. Wathcman Nee se nechal svým bratrem zaměstnat na částečný úvazek, aby mohl podporovat chudé, kteří byli v těžké situaci. Mnozí bratři ho kritizovali, že zvolil „světské“ povolání a „nespoléhal na Pána“. O mnoho let později jeho kritici zjistili, že Watchman Nee anonymně podporoval i je.
Něco tak dramatického jako José Carreras nebo citovaní čínští křesťané jsem nezažil, ale jednu pěknou zkušenost s modlitbou za nepřátele mohu sdílet.
SOUVISEJÍCÍ – Dan Drápal / Černobílé vidění světa
Před lety mě občas zvali do televize na různé besedy. Několikrát jsem se názorově střetl s jedním mužem, který mne opravdu neměl rád. Začal jsem se za něj pravidelně modlit. Pak nastal den, kdy jsme se opět setkali na „Kafkách“ (v sídle České televize). Onen muž přišel dřív a seděl v čekárně. Když jsem ho tam uviděl, hnal jsem se k němu s nataženou rukou a s úsměvem. Díval jsem na mě velmi udiveně, a tu mi došlo, že on vlastně neví, že ho nepovažuji za nepřítele.
Je to jednoduché: Modlíte-li se ze své nepřátele, začnete je mít rádi. A jednou věcí si můžete být jisti: Sabotujete snahy knížete světa tohoto.
Moc mě to baví.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor je teolog a publicista Datum: 7. září 2022 Foto: Pixabay – ilustrační