Vyšší Brod – Cisterciáci z vyšebrodského kláštera vrátili Lesům ČR 2100 hektarů lesa, které získali v restituci. Pozemky vydal řád na základě rozsudku Vrchního soudu. Řád podal dovolání k Nejvyššímu soudu, když neuspěje, obrátí se na Ústavní soud. Vracení lesů podle cisterciáků brzdí obnovu kláštera a práci mohou ztratit desítky lidí. Řád může přijít i o část rybníků. Zatím budou cisterciáci nabízet služby vlastníkům jiných lesů. ČTK to řekli představený kláštera Justin Berka a Ondřej Dušek z firmy Bernardinum, která se o majetek cisterciáků stará.
Vrchní soud vyhověl žalobě Lesů ČR, uvedl, že pozemky byly zabaveny podle Benešových dekretů z roku 1948, proto se církvi nevracejí. „Nevíme, proč k tomu soud došel, když máme všechny důkazy, že klášter není kolaborant, ale obětí. Teď je to nové zestátnění,“ řekl Berka. Řád po válce fungoval do roku 1950, než komunisté při akci K klášter přepadli a některé mnichy odvezli do pracovních táborů.
Cisterciáci se domlouvají s Lesy ČR na dočasné péči, protože stromy napadl kůrovec, nastal kalamitní stav. Mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová v pátek ČTK potvrdila, že státní podnik s cisterciáky vede jednání a že řád již Lesům ČR 2100 hektarů vrátil. „Lesy ČR za námi přišly, jestli bychom pro ně nedělali, když máme ty pracovníky. Zatím jsme se nedohodli,“ řekl Berka.
Lesy jsou pro cisterciáky hlavní zdroj příjmů. Firma Bernardinum odvedla klášteru za roky 2015 až 2018 sumu 41 milionů. Z jejího provozního zisku jdou dvě třetiny na obnovu areálu. Za poslední tři roky investoval klášter do lesních cest 20 milionů, opravil hráze, zalesňoval. Z turistického ruchu má řád ročně tři miliony.
„V lesích už nesmíme hospodařit, těžit dřevo. Přerušili jsme veškeré zakázky s pilami, kam se to mělo prodávat, protože Lesy ČR mají své. Kůrovce jsme tam už intenzivně těžili, jestli Lesy ČR co nejdřív nezasáhnou, bude se dál rozšiřovat,“ řekl Berka.
Cisterciáci vlastní 3400 hektarů lesů. Podle Duška budou muset vrátit 2500 hektarů a Státní pozemkový úřad chce obnovit řízení, z nějž by připadly státu další lesy i část z téměř 20 hektarů rybníků. Řádu patří ještě 300 hektarů polí.
Z dotací v letech 2015 až 2018 dostal klášter 15,9 milionu, z vlastních peněz investoval za stejné období do oprav a rozvoje 47,2 milionu. Opravil část budov včetně fresek, sál i kuchyni pro hosty, stodoly i oranžerii. Asi 40 procent areálu stále chátrá. Cisterciáci chtěli opravit pivovar, kde se pivo vařilo již ve 14. století, hospodářské budovy či mlýn, které jim stát vrátil v roce 2015.
Firma Bernardinum spravuje cisterciácký majetek. Má 12 lesníků, zaměstnává dalších 40 lidí, mezi nimi jsou těžaři, spediční firmy, které vozí dřevo, i stavební firmy. Pro klášter pracuje denně 60 lidí. Roční obrat firmy je 90 milionů Kč. Klášter ročně navštíví 30.000 lidí.
Vyšebrodský klášter je jediný fungující mužský cisterciácký klášter v ČR a národní kulturní památka. Opatství založil v roce 1259 Vok z Rožmberka. Po vzniku Československa přišel klášter po pozemkové reformě o většinu statků. Za nacismu obsadilo budovy gestapo, mělo tam depozitář nakradených cenností. Komunisté klášter v roce 1950 zrušili, obnoven byl v roce 1990.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novinAbychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Rádi byste nám pomohli pokračovat v této misi a měli tak možnost se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 29. července 2019 Foto: Pixabay – ilustrační