Vyšší Brod – Klášter cisterciáků ve Vyšším Brodě musí Lesům ČR vrátit přes 2000 hektarů lesa získaných v restituci. Rozhodl o tom Vrchní soud v Praze, řád podal dovolání k Nejvyššímu soudu. Vrácení může ohrozit obnovu kláštera a o práci mohou přijít desítky lidí. ČTK to řekli Eduard Beneš, jednatel firmy Bernardinum, která se o majetek cisterciáků stará, a starosta Vyššího Brodu Milan Zálešák (STAN). Představený kláštera Justin Berka označil rozhodnutí soudu za politické.
Mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová ČTK řekla, že případ se týká 2084 hektarů lesů a jako vlastník je v katastru uvedený stát. Podle mluvčí je opatství fyzicky zatím nepředalo, termín ale není stanoven. „Stát je vlastníkem a Lesy ČR jsou pověřené na pozemcích hospodařit. Tomu nic nebrání,“ uvedla Jouklová.
Lesy ČR původně nechtěly majetek vydat, protože byl zabrán na základě Benešových dekretů. Podle Jouklové Lesy ČR podaly k Vrchnímu soudu v Praze 15 odvolání proti rozsudkům krajského soudu, který zamítl jejich žaloby o nevydání lesů vyšebrodskému opatství, a v deseti případech jim vyhověl a uvedl, že pozemky byly zabaveny podle Benešových dekretů a církvi se nevracejí.
Mluvčí Státního pozemkového úřadu Jiří Pivrnec ČTK sdělil, že na základě tohoto rozsudku Lesy ČR navrhly obnovu správních řízení s opatstvím ve všech rozhodnutích, v nichž nebyla žaloba. Týká se to zatím zhruba 870 hektarů lesů. O obnovení dalšího řízení ohledně 193 hektarů polí rozhodl pozemkový úřad, doplnil.
Na případ dnes upozornil deník Právo. „Všeobecně se má za to, že to (zabavení majetku kvůli dekretům) bylo rozhodnutí totality, takže vrchní soud ctí rozhodnutí totality. Byl to rok 1948, do roku 1950 řád fungoval, než (komunisté) udělali akci K, kdy všechny kláštery přepadli a mnichy odvezli do lágru,“ řekl Beneš.
Klášter neúspěšně požádal o odklad výkonu rozhodnutí vrchního soudu. Berka ale věří, že řád nakonec spor vyhraje. „Právnické argumenty máme silné a rozhodnutí vrchního soudu je politické,“ uzavřel Berka.
Bernardinum má 12 lesníků a práci dává dalším 40 lidem. Pro klášter podle Beneše pracuje denně 60 lidí. Externí pracovníky si klášter najímá celoročně. Do obnovy lesních cest klášter investoval 20 milionů Kč, do rekonstrukce kláštera 50 milionů. Roční obrat firmy je 90 milionů Kč. „Neumím si představit situaci, že bychom (s dovoláním) neuspěli a majetek by se klášteru nevrátil, to bychom firmu museli radikálně zmenšit,“ řekl Beneš.
Starosta pokládá rozhodnutí za neštěstí, hlavně pro klášter. „Za léta, kdy jim byl majetek navrácen a mohli hospodařit tak, jak hospodařili staletí předtím, tak klášter opravdu nabral změn. Teď mám obavy, že se práce zastaví,“ řekl Zálešák.
Vyšebrodský klášter je jediný fungující mužský cisterciácký klášter v ČR a jedna z nejvýznamnějších kulturních památek jižních Čech. Opatství založil v roce 1259 Vok z Rožmberka. Po vzniku Československa přišel klášter po pozemkové reformě o většinu statků, uvádí klášter na webu. Komunisté klášter v roce 1950 zrušili, obnoven byl v roce 1990.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novinAbychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Rádi byste nám pomohli pokračovat v této misi a měli tak možnost se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Foto: Wikipedie – Vrchní soud v Praze