Praha – Zástupci církví působících v České republice vyzvali dnes k razantnímu odmítnutí návrhu na zdanění církevních restitucí. Komunistický návrh, kterým se bude Sněmovna opět zabývat ve čtvrtek, je podle nich nehorázný a odporuje právu člověka vlastnit majetek, které zakotvuje Všeobecná deklarace lidských práv. Prohlášení podepsali zástupci České biskupské konference, Ekumenické rady církví v ČR a Federace židovských obcí v ČR.
Připomínají, že svět si tento týden připomíná 70 let od přijetí deklarace Valným shromážděním OSN. „V Článku 17 se zde výslovně praví, že každý má právo vlastnit majetek a nikdo nesmí být svévolně svého majetku zbaven. Oba totalitní režimy, jak nacistický, tak komunistický, tento základní postulát flagrantně a brutálně porušovaly,“ uvedli autoři prohlášení.
Zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi byl přijat po mnoha předchozích pokusech v roce 2012 a platí od roku 2013. Počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Většina žádostí o majetek byla už vyřízena, sporné případy řeší soudy, u kterých jsou stovky žalob. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávají, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Ke konci letošního roku stát vyplatí církvím šestou dvoumiliardovou splátku náhrady.
Finanční náhrada není podle zákona předmětem daně, část poslanců především z řad komunistů ale opakovaně navrhuje peněžitou část restitucí zdanit. K myšlence na zdanění náhrad se přiklání i premiér Andrej Babiš (ANO). V minulosti chtěla změny restitucí i ČSSD, zdanění požaduje i SPD. Proti zdanění náhrad se dlouhodobě staví především představitelé katolické církve a lidovci.
Vedle napravení majetkových křivd z doby komunistického režimu má zákon nastolit nový vztah státu a církve, úprava fakticky znamená odluku státu a církve. Dosavadní příspěvky státu církvím, které činí ročně něco přes miliardu a jsou určené především na platy duchovních, se postupně do roku 2030 snižují až na nulu. Katolická církev uvádí, že loni plat jejích duchovních dosahoval měsíčně v průměru necelých 21.000 korun, což je o 8500 korun méně než průměrná mzda uváděná ČSÚ.
Ti, kteří poukazují na protiústavnost návrhu na zdanění finančních náhrad, spoléhají na to, že Ústavní soud navrhovanou změnu zákona zruší, pokud by byl zákon přijat. „Spoléhat na to, že další bezpráví zastaví až Ústavní soud, je politicky cynické, nezodpovědné a z morálního hlediska nepřijatelné. Je to svým způsobem podvod na voličích, kterým se pak řekne, že byla snaha, ale nějak to nevyšlo,“ míní signatáři výzvy.
Obávají se toho, že kvůli politickým diskusím nad otázkami, které souvisejí s navrácením původně církevního majetku, se rozpoutá další kolo veřejné nenávisti vůči institucím, které po léta bojují s hluboce zakotvenými předsudky a stereotypy.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novinAbychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Rádi byste nám pomohli pokračovat v této misi a měli tak možnost se na ní spolu s námi podílet?
Autor: ČTK Foto: CC Search, Pražský hrád, ilustrační