Česká veřejnost nemá jednoznačný názor na uspořádání vlády, která by měla vzniknout na základě výsledků říjnových voleb do Poslanecké sněmovny. Dvě pětiny občanů (39 %) by preferovaly menšinovou vládu ANO s nějakou další stranou. Jasno nemají ani voliči samotného hnutí ANO. S výsledky povolebního vyjednávání politických stran o funkcích v Poslanecké sněmovně a nové vládě je nespokojena téměř třípětinová většina občanů (58 %).
Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 1. až 11. prosince 2017.
STEM začátkem prosince zjišťoval názory české veřejnosti na to, jak by měla být sestavena vláda. V průběhu dotazování prezident Miloš Zeman jmenoval premiérem Andreje Babiše s tím, že předseda vítězného hnutí ANO sestaví menšinovou vládu. Vzhledem k tomu, že není zatím dojednána podpora pro tuto vládu v Poslanecké sněmovně, je zajímavé, jaké jsou preference vládního uspořádání mezi veřejností.
Představa občanů o složení vlády není jednoznačná, což nepřekvapí v kontextu výsledků voleb do Poslanecké sněmovny, které přinesly velkou diverzitu politických stran. Nejméně často lidé preferují menšinovou vládu pouze ANO, tedy stávající uspořádání vlády. Naopak nejvíce lidí považuje za nejlepší řešení menšinovou vládu ANO s nějakou stranou, přesto ani tento postoj nemá většinu. Pětina upřednostňuje většinovou vládu ANO, SPD a KSČM. Čtvrtina dotázaných je radikální, nelíbí se jí ani jedna z předložených variant a raději by šla znovu k volbám.
Poměrně jednoznačný (a nikterak překvapivý) je postoj voličů KSČM a SPD, kteří preferují většinovou vládu ANO a právě SPD a KSČM.
Reklama
Nejvíce roztříštěný je postoj voličů ČSSD, kteří by sice nejčastěji uvítali menšinovou vládu ANO a jiné strany, ale podobně často vyslovují negativní stanovisko ke všem předloženým variantám (a nikoliv zanedbatelné zastoupení mají i ostatní varianty).
Mezi voliči Pirátů a ODS má největší podporu varianta menšinové vlády ANO s další stranou (můžeme oprávněně předpokládat, že tito lidé mají většinou na mysli právě jejich stranu). Ovšem voliči ODS také často vyjadřují nesouhlas se všemi možnostmi a preferují nové volby.
Orientačně (vzhledem k velmi nízkým počtům dotázaných u těchto stran) můžeme uvést, že voliči TOP 09 nejčastěji upřednostňují nové volby, voliči KDU-ČSL a STAN nejčastěji volí variantu menšinové vlády ANO s další stranou.
V prosincovém průzkumu tazatelé STEM požádali dotázané, aby pomocí školních známek ohodnotili povolební vyjednávání jednotlivých politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně. Nejlepší průměrné známky dosáhlo vyjednávání hnutí ANO pod vedením předsedy Andreje Babiše. Velmi podobnou průměrnou známkou (zhruba „tři mínus“) lidé hodnotí vyjednávání Pirátů, KSČM a SPD. Poněkud hůře je hodnoceno vyjednávání Demokratického bloku a ČSSD (průměrná známka se blíží čtyřce).
S výsledky povolebního vyjednávání politických stran je spokojena třetina občanů. Převažuje tedy negativní hodnocení, které má téměř třípětinovou většinu. Podle očekávání jsou nejčastěji spokojeni voliči hnutí ANO (68 %), kteří jsou jediným politickým táborem, kde spokojenost převažuje. Vyšší než průměr v populaci je ještě míra spokojenosti mezi voliči KSČM (41 %). Naopak zcela jednoznačná je převažující nespokojenost mezi voliči KDU-ČSL, ODS, TOP 09 a ČSSD (podíly kolem 80% hranice). Poněkud nižší, stále však většinová, je nespokojenost mezi voliči STAN, SPD a Pirátů.
Zdroj a foto: STEM