Děkuji Vám. Když jsem nastoupil do úřadu, slíbil jsem, že budu přistupovat ke světovým výzvám s otevřenýma očima a velmi čerstvým myšlením. Naše problémy nemůžeme vyřešit tím, že budeme vycházet z týchž neúspěšných předpokladů a opakovat stejné neúspěšné strategie. Staré výzvy vyžadují nové přístupy.
Moje dnešní prohlášení je začátkem nového přístupu ke konfliktu mezi Izraelem a Palestinci.
V roce 1995 přijal Kongres Zákon o velvyslanectví v Jeruzalémě (Jerusalem Embassy Act), žádající federální vládu, aby přesunula americké velvyslanectví do Jeruzaléma a uznala, že toto město – a to je důležité – je hlavním městem Izraele. Tento zákon přijal Kongres obrovskou většinou obou stran a před pouhými šesti měsíci byl jednohlasně potvrzen hlasováním Senátu.
Dosud po více než 20 let každý předchozí americký prezident využíval zákonem danou možnost odmítnout přesun velvyslanectví USA do Jeruzaléma nebo uznání Jeruzaléma za hlavní město Izraele.
Reklama
Prezidenti využívaly těchto výjimek v přesvědčení, že odklad uznání Jeruzaléma pomůže věci míru. Někdo říká, že jim chyběla odvaha, ale oni se rozhodovali na základě svého nejlepšího přesvědčení založeného na faktech, jak jim v onu dobu rozuměli. Je to zaznamenáno. Po více než dvou desetiletích výjimek nejsme blíže trvalé mírové smlouvě mezi Izraelem a Palestinci. Bylo by pošetilé se domnívat, že opakování téhož postupu nyní povedené k jinému nebo lepšímu výsledku.
Proto jsem rozhodl, že je čas oficiálně uznat Jeruzalém jako hlavní město Izraele.
Předchozí prezidenti to měli jako velký slib ve volební kampani, ale nesplnili ho. Já ho dnes plním.
Dospěl jsem k závěru, že tento postup je v nejlepším zájmu Spojených států amerických a prosazování míru mezi Izraelem a Palestinci. Jde o dlouho opožděný krok k posílení mírové procesu a úsilí o trvalou mírovou dohodu.
Izrael je suverénní stát s právem, které má každý jiný stát, vybrat si své hlavní město. Uznání této skutečnosti je nezbytnou podmínkou k dosažení míru.
Před 70 lety Spojené státy za prezidenta Trumana uznaly Stát Izrael. Již tehdy Izrael učinil svým hlavním městem Jeruzalém – hlavní město židovského národa již od starověku. Dnes je Jeruzalém sídlem moderní izraelské vlády. Je domovem izraelského parlamentu, Knesetu, stejně jako izraelského nejvyššího soudu. Je sídlem oficiální rezidentem předsedy vlády a prezidenta. Je sídlem mnoha ministerstev.
Po desetiletí se američtí prezidenti, ministři zahraničí a vojenští představitelé setkávali se svými izraelskými protějšky v Jeruzalémě, stejně jako já při své letošní návštěvě Izraele.
Jeruzalém není jen srdcem tří velkých náboženství, ale je také srdcem jedné z nejúspěšnějších demokracií světa. Během posledních sedmi desetiletí izraelský lid vybudoval stát, kde židé, muslimové a křesťané, lidé všech vyznání mohou svobodně žít a praktikovat svoji víru podle svého svědomí a přesvědčení.
Jeruzalém dnes je a musí zůstat místem, kde se židé modlí u Západní zdi, kde křesťané procházejí křížovou cestou a kde se muslimové modlí v mešitě al-Aksá.
Během všech těchto let nicméně prezidenti, vystupující jménem Spojených států, odmítali oficiálně uznat Jeruzalém za hlavní město Izraele. Ve skutečnosti jsme odmítali uznat jakékoliv izraelské hlavní město.
Dnes ale konečně uznáváme to, co je zřejmé: že Jeruzalém je hlavním městem Izraele. Není to nic více ani nic méně, než uznání skutečnosti. Je to také správná věc. Je to něco, co bylo třeba udělat.
Proto také, v souladu se Zákonem o velvyslanectví v Jeruzalémě, ukládám ministerstvu zahraničí, aby začalo přípravu přesunu amerického velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma. Okamžitě bude zahájeno najímání architektů, inženýrů a projektantů, takže nové velvyslanectví, až bude dokončeno, bude velkolepou poctou míru.
Současně s těmito oznámeními chci také sdělit velmi jasně jednu věc: Toto rozhodnutí nemá v žádném případě být odrazen od našeho silného závazku napomoci trvalé mírové dohodě. Chceme dohodu, která bude velkým úspěchem pro Izraelce a velkým úspěchem pro Palestince. Nezaujímáme postoj k jakýmkoliv záležitostem konečného statusu, včetně konkrétních hranic izraelské svrchovanosti v Jeruzalémě, nebo řešení sporných hranic. Tyto otázky jsou na zúčastněných stranách.
Reklama
Spojené státy i nadále jsou hluboce odhodlány pomáhat dosáhnout mírové dohody, která bude přijatelná pro obě strany. Udělám vše, co je v mých silách, aby pomohl vytvořit takovou dohodu. Je nesporné, že Jeruzalém je jedním z nejcitlivějších témat těchto rozhovorů. Spojené státy budou podporovat dvoustátní řešení, pokud se na něm obě strany shodnou.
V mezidobí žádám všechny strany, aby zachovávaly status quo ve vztahu k jeruzalémským svatým místům, včetně Chrámové hory, známé také jako Haram al-Šaríf.
Naší největší nadějí, která je přede vším, je naděje na mír, všeobecná touha každé lidské duše. Dnešním skutkem potvrzuji dlouhodobý závazek své vlády vůči budoucími míru a bezpečnosti v této oblasti.
Toto oznámení vyvolá samozřejmě také odpor a nesouhlas. Ale jsme přesvědčeni, že nakonec, až se propracujeme přes tyto neshody, objeví se mír a místo po větší pochopení a spolupráci.
Toto posvátné město by mělo v lidstvu vyvolávat to nejlepší, pozvedat naše pohledy k tomu, co je možné; nikoliv nás strhávat zpět a níže ke starým bojům, které se staly tak naprosto předvídatelnými. Mír není nikdy mimo dosah těch, kdo ho chtějí dosáhnout.
Proto dnes vyzýváme ke klidu, umírněnosti a k tomu, aby hlasy tolerance převážily nad hlasateli nenávisti. Naše děti by měly zdědit naši lásku, ne naše konflikty.
Opakuji poselství, které jsem letos pronesl na historickém a mimořádném summitu v Saúdské Arábii: Blízký východ je regionem bohatým na kulturu, ducha a historii. Jeho lidé jsou skvělí, hrdí a rozmanití, živí a silní. Ale neuvěřitelná budoucnost, čekající na tuto oblast, je držena v šachu krveprolitím, nevědomostí a terorem.
Viceprezident Pence v nadcházejících dnech pocestuje do regionu, aby potvrdil náš závazek spolupracovat s našimi partnery po celém Blízkém východě při potlačování radikalismu, který ohrožuje naděje a sny budoucích generací.
Je načase, aby mnozí, kteří touží po míru, vypudili extrémisty ze svých středů. Nastal čas, aby všechny civilizované státy a lidé reagovali na neshody rozumnou debatou – a ne násilím.
A je čas, aby mladé a umírněné hlasy na celém Blízkém východě pro sebe požadovali jasnou a krásnou budoucnost.
Proto se dnes znovu dejme na cestu vzájemného porozumění a respektu. Přehodnoťme staré předpoklady a otevřeme svá srdce a mysli možnému a možnostem. A konečně, žádám představitele regionu – politické a náboženské, izraelské a palestinské, židovské a křesťanské a muslimské – spojte se s námi při ušlechtilém hledání trvalého míru.
Děkuji vám. Bůh vám žehnej. Bůh žehnej Izraeli. Bůh žehnej Palestincům. A Bůh žehnej Spojeným státům. Velmi vám děkuji. Děkuji vám.
Zdroj: eretz.cz Foto: screenshot youtube.com The White House