Praha – Návštěvy duchovních ve zdravotnickém zařízení jsou podle České biskupské konference (ČBK) možné i v situaci, kdy platí četná omezení pro volný pohyb osob. Nepředstavují privilegium církve, ale uplatňuje se jimi ústavní právo pacienta na svobodu náboženského vyznání. V případě ohrožení života nebo vážného ohrožení zdraví nelze pacientovi tuto službu odepřít. Ve svém prohlášení na webu ČBK to uvedl pomocný pražský biskup Zdenek Wasserbauer, předseda rady ČBK pro duchovní službu ve zdravotnictví. Duchovní péče se ale nesmí poskytovat tak, aby porušovala práva ostatních pacientů, uvedl.
V Česku platí kvůli boji proti šíření koronaviru nouzový stav. Kromě mnoha dalších opatření platí zákaz návštěv v nemocnicích i některých dalších zdravotnických zařízeních. Církev již dříve uvedla, že na nemocniční kaplany se zákaz nevztahuje, neboť jsou považováni za zdravotnický personál.
Svoboda náboženského vyznání a jeho projevů je zaručena ústavou. Podle Listiny základních práv a svobod má každý právo projevovat své náboženství nebo víru navenek různými formami, také náboženskými úkony nebo zachováváním obřadu. Jestliže pacient zdravotnického zařízení požaduje návštěvu duchovního za účelem udílení svátostí či duchovního rozhovoru, vykonává své ústavně garantované právo, které může být omezeno pouze zákonem, připomíná ČBK.
Právo pacienta přijímat ve zdravotnickém zařízení lůžkové nebo jednodenní péče duchovní péči a podporu zakotvuje také zákon o zdravotních službách. Jedná se o situaci pacienta, který není vážně ohrožen. Toto právo pacienta může být omezeno vnitřním řádem zdravotnického zařízení nebo jiným způsobem. Ve stavu nouze může výkon duchovního omezit i krizový zákon. V případě vážně nemocných pacientů zákon uvádí, že „návštěvu duchovního nelze pacientovi odepřít v případech ohrožení jeho života nebo vážného poškození zdraví, nestanoví-li jiný právní předpis jinak“.
Podle názoru ČBK ale je třeba vycházet z účelu právní normy, kterým je zajistit, aby pacient v těchto mezních situacích nebyl zkrácen na svých náboženských právech. K odepření návštěvy duchovního v takovém případě lze přistoupit jen výjimečně, třeba v situaci, kdy je to třeba s ohledem na stav duchovního, tedy například sám je infekční. „Nelze však připustit, aby byla duchovní péče a duchovní podpora pacientovi zcela odepřena,“ uvádí se na webu ČBK.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novinAbychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 18. března 2020 Foto: Wikimedia Commons – ilustrační