Před dvaceti lety jsem byl poprvé na evangelizační akci Reinharda Bonnkeho v nigerijském městě Ado Ekiti. Přestože jsem byl obrácený už víc než dvacet let a nějaké zázraky jsem viděl, to, co se mi dělo před očima na pódiu, mi úplně vyrazilo dech…
Bonnke nejprve kázal tak krásné čisté evangelium, že jsem měl silné nutkání zvednout ruku nebo spíš vyskočit a přijmout Pána Ježíše. Nakonec jsem ale zůstal sedět, neboť toto základní životní rozhodnutí jsem již dávno udělal. Pak začaly modlitby za uzdravení a musel jsem se štípat do nohy, jestli se mi to všechno jen nezdá. Živě si pamatuji staršího pána, který přišel na pódium, následovaný svojí plačící dcerou. Pán byl evidentně dezorientován, ale nakonec začal vyprávět, jak po sedmi letech znovu vidí. Další dvě svědectví o uzdravení byla téměř totožná a můj mozek mi hlásil: „Nechápu, neberu, nevím, co s tím.“
Před čtyřmi lety jsem stál na pódiu ve městě Shinyanga v Tanzánii a v slzách přišla mladá maminka a vyprávěla: „Měla jsem v prsu nádor, asi jako malý citron, a teď… teď tam nic není,“ vzlykala radostí. Výraz její tváře odrážel překvapení, vděčnost a radost. Pro africkou ženu je při kvalitě, či spíše nekvalitě místního zdravotního systému nádor (na jehož odstranění stejně nemá peníze) nejspíše rozsudkem smrti. Nejen maminka, ale celá rodina a známí se radovali. Podobných svědectví zaznělo ten večer ještě několik, a není divu, že další večer přišlo na akci o pěkných pár tisíc lidí navíc.
Před týdnem jsem se vrátil z Konga, kde jsme měli několik kampaní v oblasti Kasai. Ve městě Mwene Ditu, které má asi 250–300 tisíc obyvatel, evangelista ve víře proklamoval, že hluší budou uzdraveni a uslyší. Po kázání evangelia přišli na pódium tři lidé, kteří trpěli buď částečnou, nebo úplnou ztrátou sluchu. Vydali svědectví o svém uzdravení a nahlas opakovali: „Ježíš“ – jméno, které šeptem řekl evangelista, a vyzval je, aby opakovali, co uslyší. Během pěti dní pak tuto kampaň navštívilo celkem 261 tisíc lidí, tedy teoreticky téměř všichni obyvatelé tohoto města.
V Bulharsku jsme před několika lety připravovali evangelizační akci „Od minusu k plusu“ a ještě v průběhu příprav došlo v romské vesnici k uzdravení anorektičky, která si chtěla vzít život. Tuto nešťastnou maminku znala celá komunita, a když viděli její uzdravení a proměnu, k Bohu se obrátilo téměř dvě stě lidí. Pastor, který nám to vyprávěl, založil nový romský sbor.
Zázrak je Boží zazvonění k obědu. Všichni se seběhnou. Někteří možná proto, že podobně jako třeba Herodes chtějí vidět nějakou senzaci. Většina však přijde, protože jednoduše zázrak potřebuje. Samozřejmě že zázrak samotný člověka k víře a poznání Boha nepřivede. Právě proto Ježíš vždy kázal a vyučoval a pak uzdravoval nemocné. Víra je ze slyšení a slyšení je z Božího slova.
Někdo může oprávněně namítnout, že…
Slyšeli jste ukázku z listopadového čísla časopisu Život víry, které má tentokrát hlavní téma „Věříme v zázraky“. Má dnes cenu modlit se za zázraky? Proč se občas „nic nestane“? Jsme ochotni zázraky vidět? Nakolik je důležitá motivace, proč o nadpřirozené jevy stojíme? Zamyšlení a osobní zkušenosti M. Klesnila, D. Nováka a D. Drápala doplňuje recenze knihy „Zázraky dnes“ M. Bužgy. Nechybí ani příběhy čtenářek o Božích zázračných zásazích a kreslený vtip P. Bosmana.
Nový Život víry přináší také rozhovor s bývalým ředitelem Křesťanské akademie mladých Dušanem Drabinou. Mluví v něm o tom, jak přišel k Bohu, o začátcích své práce pro KAM i o tom, jak to celé roky vráželo klín do jeho manželství. V rozhovoru společně s manželkou Danou popisují vykročení do neznáma po dvaceti letech a poodhalují, jak s nimi Bůh pracoval.
V Životě víry najdete i další čtení. O tom, jak chytré telefony a sociální sítě ovlivňují vývoj našich dětí a co s tím, píše K. L. Williamsová. K tématu nedávných povodní a „Božích soudů“ se ve své úvaze vrací T. Dittrich, jak zacházet s emocemiradí psycholog P. Raus. J. L. Grady povzbuzuje, jak obstát, když nás přemáhají zkoušky. D. Novák se zamýšlí nad tím, proč se nechat vést duchovní autoritou, a přidává dojmy z nedávného lausannského kongresu v jihokorejském Soulu.
Číslo doplňují virtuální rozhovor s průkopníkem letničního hnutí v Británii A. A. Boddym, zprávy o církvi u nás i v zahraničí a oznámení o chystaných křesťanských akcích.
Život víry lze číst v papírové podobě, v digitální podobě na webu a/nebo ho poslouchat v audioverzi. Je možné si koupit jednotlivá čísla nebo si ho v různých variantách předplatit.
Autor: Břetislav Šípek, výkonný ředitel kampaní organizace „Kristus pro všechny národy“ (Christ for all Nations). Datum: 5. listopadu 2024 Foto: archiv B. Šipka