Křesťan dnes

Bohoslužba na Krakovci uctila Husovu památku a připomněla výročí Žižkova úmrtí

Krakovec – Památku církevního reformátora Jana Husa uctila na hradě Krakovci na Rakovnicku slavnostní bohoslužba. Zároveň připomněla 600. výročí úmrtí husitského vojevůdce Jana Žižky. Mše pod širým nebem, kterou sloužila farářka Církve československé husitské Hana Tonzarová, se zúčastnilo téměř 200 lidí. Někteří dorazili na kolech oblečení do cyklistických dresů, nechyběly ani rodiny s dětmi nebo se psy.

„Chtěla jsem vidět, jak vypadá Krakovec. A paní farářku znám, tak vím, co od ní mohu očekávat,“ řekla ČTK Anna Jílková, která na bohoslužbu přijela z Prahy. Účast na mši spojila s výletem, na hradě si mimo jiné vyfotila Husovu sedící sochu v nadživotní velikosti.

SOUVISEJÍCÍEkumenickou bohoslužbu v Husinci navštívilo asi 100 lidí

Tonzarová při kázání podotkla, že se dnes mnozí lidé snaží Husa a Žižku od sebe oddělit a hanět Žižku jako toho, kdo se chápal zbraně. Oba podle ní přitom vedli boj víry, jeden slovem a druhý se zbraní v ruce. „Jsou to dvě strany jedné mince,“ dodala.

Hrad Krakovec byl posledním Husovým útočištěm před jeho odchodem na kostnický koncil, kde měl obhájit své reformní názory, místo toho byl však uvězněn a 6. července 1415 upálen. Výročí 609 let od jeho úmrtí si v sobotu připomíná celé Česko, na Krakovci začaly husovské dny už ve čtvrtek, kdy byl na programu koncert.

„Dnes tu byla skupina historického šermu, sokolník, divadelní představení zaměřené na děti, odpoledne máme bohoslužbu a večer bude samozřejmě zábava,“ řekl ČTK kastelán Krakovce Jiří Sobek. V sobotu se lidé na hradě mohou těšit na prohlídky pro děti a besedu s hercem Ondřejem Vetchým. Několikadenní připomínky Husova výročí na Krakovci se podle Sobka každý rok účastní tisíce lidí.

Hus ve svých kázáních kritizoval církevní praxi a požadoval návrat k chudé církvi, za což si vysloužil klatbu. Před koncilním soudem v Kostnici odmítl své učení odvolat, a jako kacíř byl proto upálen. Jeho smrt posílila v českých zemích reformní hnutí, které přerostlo v husitskou revoluci. Žižka byl nejvýznamnějším vojevůdcem husitů, zahynul 11. října 1424 u Přibyslavi.

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi. 

Autor: ČTK Datum: 7. července 2024 Foto: Wikimedia Commons

Exit mobile version