Biskup Hwa Yung, emeritní biskup metodistické církve v Malajsii a člen Mezinárodní rady Lausannského hnutí, se podělil o příběhy proměny společenství Duchem svatým a položil účastníkům tři zásadní otázky. Biskup promluvil během dopoledního plenárního zasedání 23. září na téma „Moc Ducha svatého“ na čtvrtém celosvětovém kongresu Lausannského hnutí o světové evangelizaci v korejském Inčchonu.
Poté, co připomněl příběhy o zázračných probuzeních a proměně východomalajského kmene v Sarawaku na Borneu, se Yung zeptal: „Jak se tento příběh liší od toho, co čteme v Novém zákoně, pro ty z nás, které učili, že Duch svatý dnes již nedělá zázraky?“.
Jeho druhá otázka se týkala povědomí o takových událostech obecně v moderní době: „Jsme si vědomi toho, že se nejedná o ojedinělý příběh, ale o příběh, který se v posledních 100 letech opakuje v Africe, Asii, Latinské Americe, na Blízkém východě?“.
SOUVISEJÍCÍ – „Nechte bránu otevřenou“: Vůdce latinskoamerických zemí se podělil o očekávání od Lausanne 4
Poslední otázka vyzývala účastníky, aby dali přednost službě Ducha svatého.
„Kolik prostoru dáváme Duchu svatému v naší službě evangelizace, misie, osvěty, církve, zakládání sborů, strategického plánování a podobně? Kéž nám Bůh dá uši, abychom slyšeli, co Duch svatý říká církvím?“.
Během své přednášky se Yung zabýval „mikrokosmickým“ působením Ducha svatého, který proměňuje domorodé obyvatele v hornaté džungli severního Bornea.
„Pavel v 15. kapitole listu Římanům mluví o tom, co skrze něj Kristus vykonal, když přivedl pohany k víře slovem i skutkem, mocí znamení a zázraků, mocí Ducha Božího. Příběh, který vám budu vyprávět, není letničním příběhem jako takovým, ale je o Božím působení mezi domorodým obyvatelstvem,“ informuje Christian Daily International.
Yung vyprávěl, jak byli v roce 1928 vysláni tři australští misionáři z organizace Borneo Evangelical Mission, která je nyní součástí OMF International, do jisté oblasti džungle. Chtěli oslovit domorodé obyvatelstvo a tehdejší koloniální úřady je sice přivítaly, ale zároveň misionářům zakázaly jít dál k lidu Lun Bawang, žijícímu v horách.
Podle Yunga v té době lid Lun Bawang čítající 3 000 až 4 000 lidí sužovala vysoká úmrtnost způsobená bujícím alkoholismem, násilím a rozšířenými nemocemi. Mezikmenové války byly „minulostí“, a tak se kmen věnoval pití rýžového vína jako oblíbené zábavě.
Rozšířil se alkoholismus, a jak vypráví misionářka Shirley Leesová ve své knize „Opilí před svítáním“ z roku 1979, Lun Bawangové byli sto dní z tří set šedesáti pěti opilí. „Vymírali,“ řekl Yung s odkazem na knihu Leesové. „Říkalo se, že muži jsou opilí, ženy jsou opilé, děti jsou opilé – jen psi jsou střízliví.“
Koloniální úřady se snažily minimalizovat kontakty Lun Bawangů s ostatními kmeny, aby se alkoholismus nešířil. Podle Yunga bylo v plánu „nechat je vymřít, aby neměli špatný vliv na ostatní kmenové skupiny“.
SOUVISEJÍCÍ – Lausanne 4: Michael Oh odhaluje nejnebezpečnější slova, která ovlivňují globální církev
V roce 1933 však někteří misionáři působící za indonéskou hranicí přinesli kmeni Lun Bawang evangelium.
„Příchod evangelia přinesl zásadní změnu v životě Lun Bawangů a vedl k lidovému hnutí, během kterého se celý kmen stal křesťanským,“ vzpomíná Yung. „Toto obrácení vedlo k průlomu misie i mezi dalšími kmenovými skupinami ve vnitrozemí.“
První vylití Ducha svatého přineslo hlubší proměnu kmene v letech 1952 až 1954. Toto počáteční probuzení připravilo další dvě probuzení v letech 1973-1974, která podle Yunga v následujících 50 letech mocně ovlivnila širší region.
První z těchto dvou probuzení se odehrálo 4. října 1973, kdy středoškolské studenty a učitele ze sousední skupiny vyburcovalo k „hlubokému pokání, otevřenému vyznání, modlitbě a dosud nepoznanému hladu po Bohu“. To bylo doprovázeno znameními, zázraky a proroctvími.
Toto probuzení se „přeneslo“ do Lun Bawangu a v noci 10. listopadu 1973 nastal pro kmenovou církev „zlomový okamžik“.
„Duch svatý byl v moci vylit na vesnice,“ řekl Yung. „Někteří začali nepřetržitě plakat v pokání a vyznávat své hříchy pod vlivem hlubokého usvědčení. Jiní chodili a hledali odpuštění u těch, kterým ublížili,“ pokračoval.
„Mnozí padli v mdlobách na zem, přemoženi Duchem svatým. S neustálými vlnami modliteb a pokání, které probíhaly, začali někteří prorokovat a jiní přijímali vidění a různé duchovní dary.“
Moc Boží přítomnosti nejsilněji pociťovali ti, kteří se cítili jako „přibití nějakou neznámou silou“ a vnímali ohromující Pánovu výzvu k pokání. Poslali pro přátele a příbuzné ve vesnicích, kterým bylo různým způsobem ublíženo v důsledku konfliktů nebo hádek.
„Teprve když se jedni druhým omluvili, nabídli si vzájemné odpuštění a došlo ke smíření, mohli se zvednout a vrátit se té noci domů,“ dodal Yung.
Dvě z přítomných žen zůstaly ležet v bezvědomí na podlaze 24 až 48 hodin a později se staly klíčovými přímluvkyněmi církve Lun Bawang.
Tato probuzení se rozšířila i do dalších oblastí a Yung řekl, že oblast Sarawaku zažila „řadu duchovních tsunami, která v následujících letech strhla statisíce lidí do Božího království“.
Boží dílo v regionu však nebylo dokončeno a další probuzení přišla v letech 1984 a 1986 – v anglicky mluvících novinách v zemi byly popsány podivné události doložené fotografiemi: zázračná přeměna rýže a vody v mouku a olej a „nadpřirozené ohnivé koule létající v noci po obloze“.
Yung popsal, jak pastor a jeho skupina pod vedením Ducha svatého vynesli rýži a vodu v různých nádobách na vrchol nedaleké hory. Po očekávání Boha v modlitbě byli svědky zázračné proměny. Rýže v plastových pytlích se proměnila v mouku a cukr a voda v olej na vaření. Po návratu byli schopni vytvořit smažené koblihy k jídlu, které nasytily všechny na hoře a 200 až 300 lidí ve vesnici.
„Byl to zázrak srovnatelný s nakrmením pěti tisíc lidí,“ komentoval to Yung.
V následujícím roce 1985 se církev sešla čtyřikrát a viděla na noční obloze létat ohnivé koule.
„Nejjasněji bylo v noci 15. července, kdy se sešlo více než tisíc věřících ze všech okolních vesnic a bylo to zachyceno na časosběrné fotografii, kterou můžete vidět na obrazovce,“ řekl Yung. „Na fotografii se zdálo, že ohnivá koule obkresluje na noční obloze obrovskou andělskou postavu.“
Tato probuzení celkově přinesla nový život mnoha církvím v regionu a milostivé vylití duchovních darů domorodým křesťanům.
Yung uvedl, že výsledky byly mnohostranné, přičemž k probuzením dochází mezi nejchudšími a marginalizovanými lidmi dodnes. Pravidelně se konají ranní modlitební setkání a „životy se stále proměňují“.
„Za posledních 50 let přibylo v církvi ve východní Malajsii více než milion věřících,“ uzavřel Yung, “a Bůh stále působí.“
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
-red- Datum: 27. září 2024 Foto: The Christian Post