V sobotu se staly podivné a pravděpodobně velmi důležité věci. V Bělorusku a také na mnoha místech světa vyšly do ulic tisíce žen s květinami. V Bělorusku ještě před začátkem akce zadrželi několik výrazných aktivistek a žurnalistů. Samotné pochody pak probíhaly téměř bez zásahu silových jednotek. Nicméně krásný pochod nádherných žen tentokrát zůstává trochu ve stínu dvou dalších událostí.
Sviatlaně Cichanouské poprvé za více než tři měsíce zatelefonoval manžel z vězení. Měli možnost spolu mluvit 12,5 minuty. Bylo to velmi nečekané. Normálně vězni mají právo čas od času telefonovat svým nejbližším, ale politickým to většinou neumožňují, navíc Siarhiej Cichanouski ještě není odsouzen a z vazby telefony nebývají.
Druhá věc je ještě zvláštnější. Alexandr Lukašenko nečekaně přijel do vazební věznice KGB, kam předtím převezli několik politických vězňů, načež se v jakési místnosti za kulatým stolem ozdobeným květinami odehrála 4,5hodinová schůzka Lukašenka s těmito lidmi. Na schůzce byl Viktar Babaryka, jeden z potenciálních protikandidátů ve volbách, bývalý ředitel banky, který byl uvězněn ještě před volbami za údajné finanční machinace a kvůli tomu nebyl zaregistrován jako kandidát. Dále tam bylo několik uvězněných členů jeho štábu a také představitelka koordinační rady. Nebyli tam ani Pavel Sieviaryniec, ani Mikola Statkievič, ani Siarhiej Cichanouski, ani Maryja Kalesnikava.
Jak tuhle schůzku hodnotit a co vlastně měla znamenat, o tom se strhly velké diskuse. Velmi důležité jsou dvě věci: Předně Lukašenko ještě v pátek tvrdošíjně prohlašoval, že žádný dialog s tou „takzvanou opozicí“ nepovede. Druhá věc je, že neustále opakoval – mj. i ústy ministra zahraničí směrem k evropským politikům – že v Bělorusku nejsou žádní političtí vězni a všichni ti, o kterých to Západ tvrdí, jsou kriminální zločinci. A najednou nejenže zahájil dialog, ale ještě ke všemu s lidmi, které nechal zavřít a tvrdil, že jsou kriminálníci. De facto tak uznal, že to jsou političtí vězni. O čem s nimi mluvil, není známo, do médií se dostal jen minutový úryvek, kde Lukašenko těm lidem říká – „jak to chápu, většina z vás jsou právníci a ústava se nedá napsat na chodníku, budeme mluvit se všemi.“
To, že Lukašenko tenhle krok udělal, je výsledek tlaku, který je na něho vyvíjen – lidmi v ulicích, koordinační radou, Cichanouskou, evropskými politiky, ale i Moskvou; ti všichni jej vyzývají k dialogu. To je asi jediné, co je ohledně toho jisté.
Další věci už jsou sporné a až čas ukáže, co z toho vzejde. Je možné, že je to jen nějaké jeho gesto, aby ukázal vstřícnost a pokusil se tím oslabit protesty. Také je možné, že se chystá něco většího, do čeho je možná tlačený Moskvou. Viktar Babaryka, který měl velkou voličskou podporu, a kdyby nedošlo k zatčení kandidátů, měl šanci volby vyhrát, je člověk, který je zřejmě pro Moskvu přijatelnou alternativou. Uvidíme, co z toho vzejde, jestli někoho propustí, jestli budou další rozhovory… Každopádně různí vedoucí opozice, kteří jsou na svobodě ať v Bělorusku, nebo v zahraničí, hned prohlásili, že ve vězení se žádný dialog vést nedá. Požadují okamžité propuštění všech politických vězňů (už jich je kolem 100!) a potom dialog.
Důležité je, aby se Bělorusové nedali „opít rohlíkem“ nebo aby nezvítězila únava, zhoršující se počasí apod. Také by bylo dobré, kdyby se konečně podařila pořádná stávka velkých podniků. Stávkuje se všude, ale jsou to jen části podniků nebo jen částečné stávky. Mnoho tisíc dělníků podepsalo požadavky na odchod Lukašenka, propuštění politických vězňů a provedení nových voleb. Zastavit práci ale nechtějí, přitom by to bylo velmi důležité.
Jestli Bělorusové vydrží, vítězství přijde. Sobota ukázala, že Lukašenko je zahnaný do kouta.
Ať zvítězí Boží plány nad všemi lidskými i ďábelskými!
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autorka je křesťanska, žijící v Bělorusku (chce zůstat v anonymitě) Datum: 11. října 2020 Foto: Olga – protesty v Bělorusku