Dovolím si hned v úvodu napodobit Dana Drápala z článku o Donaldu Trumpovi a začít tím, čemu se anglicky říká „disclaimer“. Ten můj zní: Nejsem zásadně proti Awakening Europe.

Kdo v současné církvi v Čechách nepřemýšlí o evangelizaci? Kdo si neklade otázku, jak je možné, že tak dobrá zpráva o Bohu, jeho lásce, oběti a darech, zůstává takovou masou lidí naprosto přehlížená. Důvodů, proč tomu tak je, jsou asi desítky. Neslavná historie církve, ostuda restitucí církevního majetku (jakkoliv spravedlivá), špatné svědectví, pokrytectví křesťanů, domnělé rozpory vědeckého a náboženského výkladu okolního světa atd.

Becky Pippert, která se celoživotně zabývá evangelizací a pořádá i řadu velmi praktických seminářů po celém světě říká: „Když chtěl Bůh zasáhnout svět, neshodil z nebe letáky, na kterých se psalo: „Usmívej se, Bůh tě miluje.“ Poslal svého syna – osobu. To byla Boží strategie a ta se nezměnila. Nemáme křičet evangelium z bezpečné a řádné vzdálenosti a zůstat odděleni. Ježíš nám ukazuje, že máme žít otevřené a autentické životy laskavé k ostatním. Ježíš se nikdy k lidem nechoval, jako by byli evangelizační projekty. Navazoval opravdové vztahy s opravdovými lidmi.“ K jejím slovům lze ještě dodat, že Ježíš svým příkladem vychovával učedníky. Neměl žádná tajemství, lidé v jeho okolí mu viděli do talíře, nežil sám pro sebe, neměl vlastní ambice, jeho život naplňoval jediný cíl: vykonat Otcovu vůli.

Přestože jsem shlédla několik videí, které propagují Awakening Europe, nejsem si úplně jistá, co organizátoři chtějí akcí docílit, případně co chtějí po Bohu, aby udělal. Zdá se, že sledují dva cíle, povzbudit křesťany k osobní evangelizaci a dále touží, aby Bůh otevřel srdce lidí pro dobrou zprávu. Ať už je to jedno nebo druhé. Obojí musí způsobit to, o čem mluví Becky Pippert – osobní vztahy. Představíme-li si situaci, že najednou začne hromadně k Bohu přicházet velké množství lidí, kdo se o ně postará. Bude třeba, aby tisíce křesťanů otevřelo svoje domovy, udělali si čas na nové lidi, kteří budou mít stovky různých problémů, nebudou vědět nic, bude třeba je vyučovat z Písma a osobním příkladem, bude třeba jim ukázat, co to je být učedníkem a následovníkem Ježíše Krista. To nezvládnou profesionálové – faráři, pastoři, kazatelé. Bůh jednoduše nestvoří zralé a dokonalé křesťany, kteří posílí církevní řady. Jsme ochotní a připravení se postarat o potřebné lidi, kteří potenciálně můžou zareagovat na Boží volání.

Pokud se nenaplní touha, aby zareagovalo nadpřirozeně Božím zásahem velké množství lidí, pak zde visí úplně stejná otázka: Jsme ochotni otevřít své životy, milovat lidi kolem nás, sloužit jim, starat se o ně, naplňovat dalekosáhle potřeby, které vidíme kolem nás. Kdo pomůže rodičům, kteří se starají o postižené děti, kdo navštíví umírající, kdo ulehčí matkám samoživitelkám, kdo bude přítelem lidem, kteří jsou z pohledu tohoto světa na okraji, podivínům, kdo se ujme sirotků…

Ať už Bůh přivede najednou nadpřirozeně tisíce nebo utvrdí své velké poslání a znovu zopakuje: Běžte do tohoto světa a získávejte mi učedníky jednoho po druhém. Jsme ochotní zaplatit potřebnou cenu? Ta je totiž stejná, ať se stane, co se stane. Mega akce nedokáže suplovat zásadní strategii, kterou určil sám Stvořitel a tou jsou hluboké, obětující se, osobní vztahy.

Autor: Veronika Tichá
Foto: Youtube