WASHINGTON – Barmská nositelka Nobelovy ceny míru, kterou dostala roku 1991 na návrh Václava Havla, Aun Schan Su Ťij obdržela od Muzea památky holocaustu ve Washingtonu cenu za podporu lidských práv ve světě již roce 2012. Byla tak teprve druhou nositelkou ocenění pojmenovaného po Elie Wieselovi, prvním byl o rok dříve samotný Elie Wiesel. Nyní však americké muzeum holocaustu oznámilo, že cenu barmské disidentce a současné ministryni odnímá.
Důvodem je i její mlčení k vyvražďování etnické menšiny Rohingyů, kteří žijí v západní části země a od přelomu srpna a září loňského roku jsou obětí eskalovaného násilí, před nímž prchají do sousedních států. Do Bangladéše tak před čistkami páchanými místními buddhisty uprchlo 700 tisíc příslušníků této pronásledované menšiny. Jen za první měsíc od počátku eskalace zemřelo podle údajů Lékařů bez hranic 6700 Rohingyů.
Reklama
Navzdory pozorovatelům z OSN, kteří varují před rostoucím násilím, vykazujícím až parametry genocidy, současná barmská vláda i s ministryní zahraničí Su Ťij odmítá, že by se dělo něco nepatřičného, a hovoří pouze o nutnosti deportace muslimské menšiny ze země. Sama Su Ťij, která v předešlém režimu strávila pět let v domácím vězení tehdejším režimem junty a za svůj boj za demokratizaci země obdržela v roce 1991 také Nobelovu cenu míru, se podle washingtonského muzea holocaustu zpronevěřila ideálům, které dříve ztělesňovala.
„Doufali jsme, že vy – jako někdo, koho jsme my i mnozí další oslavovali za jeho boj za lidskou důstojnost a univerzální lidská práva – uděláte aspoň něco, abyste odsoudila a zastavila brutální vojenské násilí a vyjádřila solidaritu s obyvateli Rohingyů, kteří jsou jeho obětí,“ napsalo muzeum v otevřeném dopise Su Ťij. Namísto toho Su Ťij a její strana Národní liga pro demokracii odmítla spolupracovat s vyšetřovateli OSN, zamezila přístupu novinářů do oblasti a vedla „nenávistnou rétoriku proti komunitě Rohingyů“.
Zdroj: ztis.cz Foto: Wikimedia Commons