„Nepropadejte panice. Jste věřící, tak mi věřte. U Táty doma je spousta místa. Proč bych vám o tom lhal? Odcházím jen proto, abych pro vás všechno nachystal. Uděláme to takhle: Odejdu, všechno nachystám, pak se pro vás vrátím a vezmu vás s sebou k Tátovi. Pak budete i vy bydlet tam, co já. Adresu znáte a trefíte bez navigace.“

„Počkat!“ přerušil ho Tomáš. „Adresu neznáme. A jak můžem trefit bez navigace?“

„Já jsem navigace, adresa i plná nádrž,“ odpověděl Ježíš. „K Tátovi se nedá dostat beze mě. Kdybyste mě znali, znali byste i Tátu. Už teď ho ale znáte. Přišel jsem, abych vám ho představil.“

„Tak na co čekáš?“ skočil mu do řeči Filip. „Ukaž nám Tátu, a je to!“

„Cože, Filipe?“ podíval se na něj Ježíš nevěřícně. „Ty to nechápeš? Jsem s vámi tak dlouho a tys mě nepoznal? Kdo vidí mě, vidí Tátu.

Jak můžeš říkat: ‚Ukaž nám Tátu‘? Nevěříš, že jsem celý on? To, jak mluvím, jak se chovám, jak vypadám, to jsem si přece nevycucal z prstu – vždyť jsem celý Táta! Jeho rukopis je denně poznat na všem, co dělám. Věřte mi, že jsem po Tátovi a Táta je tu ve mně – věřte už jen kvůli té podobě!“

Autor: Alexandr Sasha Flek