Sabinal (Mexiko) – Poušť na severu Mexika se zdála být ideální pro mennonity, když se tam před 26 lety usadili. Nebyla tam elektřina, žádná televize ani automobily. Nyní je ale komunita hluboce rozdělena a někteří chtějí odejít. Zapřáhnou koně, naloží na vozy své věci a místo opustí. A důvod? Vláda se rozhodla zavést sem elektřinu. „Říkají, že elektřina je hřích,“ řekl agentuře AFP Enrique Friesen, který se rozhodl se ženou a osmi dětmi zůstat.
Mexičtí mennonité jsou potomci velmi konzervativního protestantského směru, který vzešel v 16. století z reformace v Evropě. Jejich předkové uprchli před pronásledováním v Německu a Nizozemsku do Ruska a odsud do Kanady či do Mexika.
Obyvatelé obce Sabinal dnes žijí na poušti téměř jako izolovaný indiánský kmen, ale jejich kůže je světlá stejně jako vlasy a jejich modré oči připomínají jejich původ. Tito lidé nosí tradiční oděv, který si sami šijí. A používají starou němčinu. Jejich kontakty s mexickými obyvateli jsou omezené, a proto mluví většinou jen málo španělsky.
Obec mennonitů odmítá mobilní telefony a dokonce i gumové pneumatiky pro své povozy. V mexickém státě Chihuahua žije asi 60.000 mennonitů. Ti, kteří žijí v Sabinalu a kterých je asi 1500, jsou nejvíce izolovaní. Téměř třetina těchto vesničanů s ruskými a kanadskými předky chce odejít do mexického státu Campeche na jihovýchodě země, kde už žije další mennonitská komunita.
Ti, kteří chtějí zůstat, pohlížejí na zavedení elektřiny spíše pozitivně: kromě přepychu elektrických lamp a ventilace jim pomůže zavlažovat pole, což je v poušti složité. Ovšem ti, kteří chtějí odejít, soudí, že vnější svět již dostatečně poznamenal jejich kulturu, a nechtějí dopustit, aby byla ještě více zasažena.
„Nechtějí se změnit,“ říká Isaac Redecop, který má ve vesnici obchod s potravinami, nedaleko lékařské ordinace, lékárny a železářství. Jinde ve světě mennonité nicméně používají automobily, ale „pokud vím, žijeme více v klidu a míru než oni“, říká.
Sabinal leží čtyři hodiny cesty od města Cuidad Juárez, kde řádí drogové kartely a které je smutně proslulé mnoha vraždami.
V Sabinalu se vnější vliv projevuje hlavně prostřednictvím zemědělských dělníků, které si mennonité najímají v sousední vesnici. Mennonité jsou totiž obzvláště pilnými zemědělci. Obec denně vyrobí 1,5 tuny sýra, který se stal v okolí populární a který přitahuje mnoho zákazníků. „Je to jediný sýr bez chemických přísad,“ vysvětluje Redecop.
Mennonité pěstují také bavlnu, čirok a luštěniny, a to díky rozsáhlému systému studní, z nichž pole zavlažují.
V obci mají rodiny až 17 dětí. Ty chodí do školy šest let, vždy půl roku a půl roku mají volno. Učí se číst a psát, studují matematiku, mennonitskou historii a bibli.
„Lidé říkají, že elektřina je špatná věc. Říkají, že v televizi jsou špatné věci. Ale já si myslím, že v televizi není všechno špatné,“ říká devatenáctiletý Jacobo, který chce zůstat. „Říkají, že když lidé budou mít gumové pneumatiky, budou si jezdit do města kupovat alkohol. Ale to není vina pneumatik,“ dodává.
V neděli poslouchají odbojní adolescenti v polích reggaeton a Enriqua Iglesiase. Tuto hudbu objevili díky kontaktům s mexickými dělníky. Někteří z nich se dokonce potají naučili řídit auto.
Autor: ČTK Foto: Wikipedie, mennonité, ilustrační
